Parádní výlet na Luž

16.03.2008 - TomᚠBek

Lokalita: Lužické hory
Kraj: Děčínský, Liberecký
Vzdálenost: 80 km
Kolo: Horské
Technická obtížnost: Středně těžká, místama jen pro velmi zdatné bikery
Zajímavá místa: Stoupák z Prysku k rozcestí nad Polevskem, Kočárová cesta, Lesní koupaliště v Kytlicích, Hraniční rybník, Sirný pramen, Turistická cesta na vrchol Luže, Luž, Sjezd z Luže do Waltersdorfu, Waltersdorf, Jonsdorf, Stoupák a sjezd do Krompachu, Mařenice, Stoupák z Rousínova
Doporučená restaurace: Restaurace u Tří Lip v Mařenicích
Mapa: Cykloturistická mapa Lužické hory, Českolipsko-Kompas
Trasa: Kamenický Šenov-Prysk-rozcestí Klučky(cyklotrasa č.3056)-Polevsko-Jedličná(cyklotrasa č.211)-Kočárová cesta-koupaliště v Kytlicích(Kočárová cesta)-Nová Hu(cyklotrasa č.21)-Luž(turistická červená)-Waltersdorf-Jonsdorf(asfaltová cesta)-Krompach(turistická cesta lesem)-Juliovka(cyklotrasa č.3055)-Mařenice(ct č.21)-Trávník-Cvikov(ct č.3053)-Rousínov-Nová Hu(turistická trasa)-Kytlice-Mlýny-Česká Kamenice(ct č.21)-Prysk-Kamenický Šenov(ct č.3056)

---

Zajímavá místa:

Stoupák z Prysku k rozcestí nad Polevskem - Z Horního Prysku opravdu pěkný stoupáček, cyklotrasa č. 3056, na vrcholu stoupáku je rozcestí, možnost užít si sjezd do Polevska po 211 nebo se dát doprava po stejné cyklotrase na Prácheň.

Kočárová cesta - Při sjezdu do Kytlic od rozcestí na Svor odbočit asi po 300 metrech na zpevněnou lesní cestu, pěkné výhledy na obec Kytlice, cesta lesem kolem vrcholů Malý Buk(712 m.n.m.) a Popelová hora(652 m.n.m.), asi po 3 km odbočit na rozcestí měkkou travnatou cestou, na dalším rozcestí vlevo po zpevněné cestě.

Lesní koupaliště v Kytlicích – Přijedete k němu po Kočárové cestě. V srpnu se zde plave v Kytlickém minitriatlonu. Od koupaliště po asfaltce, dolů na rozcestí odbočit vpravo,podjet železniční viadukt a dát se vpravo po cyklo č. 21 pokračujeme na Novou Hu

Hraniční rybník – Zdroj pitné vody, napůl cesty z Kytlice na Novou Hu – pěkná asfaltová cyklotrasa č. 21, rozcestí, možnost se vydat na Kyjov po 3013 a Jedlovou nebo Varnsdorf po 3015, my pokračujeme po 21-čce na Novou Hu.

Sirný pramen – Malé pramenné tůňky v údolí Hamerského potoka, na dně jsou usazené světle okrové sraženiny.Voda v tůních s Ph 7,65, vysoký obsah železa. Sirný pramen se nachází asi 100 metrů od lesní cyklocesty č.21, 400 m od rozcestí u Jána směrem na Luž.

Turistická cesta na vrchol Luže – Červená turistická kamenitá cesta, výjezd na biku až na vrchol pouze pro velmi zdatné bikery. Cesta začíná od rozcestí nad chatou Luž.

Luž - Hraniční hora s Německem, nejvyšší hora Lužických hor, 792 m.n.m, za dobré viditelnosti krásný výhled na Lužické hory,Jizerské hory, Labské Pískovce…

Sjezd z Luže do Waltersdorfu – První třetina sjezdu pro velmi zdatné bikery, kamenitý ráz se mění v měkčí lesní cestu, která přechází postupně až na krásnou asfaltku, stále rovně dolů – do prvního německého městečka Waltersdorf.

Waltersdorf - Městečko pod Luží, četná slovanská architektura, pěkný kostel.

Jonsdorf- Lázeňské městečko, lázeňské domy, skalní vyhlídky, pěkné jezírko a park pod skalními vyhlídkami.

Stoupák a sjezd do Krompachu- Na konci Jonsdorfu odbočit ze silnice na turistickou zelenou, nahoru lesem po turistické, na rozcestí značen Falkenstein doprava, dáme se na opačnou stranu a odměnou za výšlap je parádní singl – trackový sjezd.

Mařenice – Restaurace u Tří Lip – dobré pivo a jídlo, doporučuji domácí kecaný koláč. Perlou vesnice je kostel sv.Máří Magdaleny. Z Mařenic pokračujeme po cyklotrase č. 3053 do Cvikova.

Stoupák z Rousínova - Ze Cvikova po cyklotrase č. 3007, z Rousínova pořád nahoru přes Rousínovský potok po turistické, přejedeme koleje a pořád nahoru až k hlavní silnici, výjezd pro velmi zdatné bikery.

---

Již v pátek při cestě na biku z Pardubic do Kamenického Šenova jsem přemýšlel o sobotním výletě na nejvyšší horu Lužických hor. Musím se přiznat, že když jsem v pátek ve 21 hodin dorazil do Šenova, byl jsem po 10 hodinách čisté jízdy v sedle svého Kellyse celkem vyšavený. Ovšem předpověď na sobotu slibovala pěkné počasí a po nedávném přečtení velice zajímavého článku a tipu na výlet na horu Luž od Prácheňského drsňáka Skipa, jsem napsal samotnému Alešovi, zda-li by v sobotu na tento kopeček nevyrazil se mnou. Skip šel ovšem v sobotu těžit dřevo, tak se z výletu omluvil. Velice reálně se rýsovala možnost premiérového výletu s turistou, cestovatelem, fotografem a kamarádem v jedné osobě – Larenem. Domluvili jsme místo sobotního srazu v Polevsku před restaurací na Křižovatce na půl desátou.

I když byla znát únava po páteční celodenní jízdě, přesto jsem se těšil na sobotní výlet, dokonce tak, že jsem nemohl ani dospat sobotního ránaJ. Po lehké snídani, hrubé očistě biku a namazání řetězu jsem po 9-té hodině vyrazil z Kamenického Šenova přes Dolní a Horní Prysk po cyklotrase číslo 3056. Na rozcestí za touto malebnou vískou jsem začal stoupat do pořádného strmáku. Jako rozehřívačka na úvod to nebylo opravdu špatnéJ. Doslova jsem vyfuněl do tohohle krpálu a pak už jsem se mohl kochat výhledem na nedaleký Klíč. Nasadil jsem kulicha, rukavice a svištěl dolů do Polevska. Láďa už čekal před restauračkou asi půl hodinky. Mezitím, než jsem dojel, tak si stačil dát v hospůdce nakládaný hermelín, aby se mu prý lépe jeloJ. Okouknul jsem Larenův bike s pěknou brašničkou, ve které vezl svojí zrcadlovku. Prohodili jsme pár vět a vzápětí vyrazili do kopečka nad Polevsko směrem Kytlice.

Nad Kytlicemi jsme odbočili z asfaltky na vedlejší zpevněnou lesní cestu. Kočárová cesta je na bika jak stvořená a po pár stech metrech se nám naskýtá krásný výhled na Kytlici s její dominantou - kostelem svatého Antonína Paduánského. Na rozcestí odbočujeme mírně vlevo a užíváme si správný off-road v podobě decentního minibrodíku. Za okamžik najíždíme opět na šotolinku a svištíme si to pěkným sjezdem až k lesnímu koupališti v Kytlicích. Vyfotíme si koupalištátko a míříme dál po pěkné lesní cykloasfaltce. Za pár minutek spočineme na rozcestí u Hraničního rybníka. Za pěkného slunečního počasí se naše další kilometříky ubírají po cyklo číslo 21. U Nové Huti přejedeme kousíček po hlavní, abychom vzápětí odbočili a užívali si pohodovou cyklotrasu uklidňujícím lesem.

Po příjemném sjezdu do sedla na rozcestí u Jána si Laren musí odskočit od cesty do lesíka. Zřejmě ho prohnala dopolední svačinka v podobě Polevského nakládaného hermelínu. Já mezitím doplním energii v podobě banánu a čokoládových sušenek a potom, co se zastavíme ještě u Sirného pramenu, můžeme začít stoupat k hlavnímu cíli dnešního výletu. U dalšího rozcestí necelý kilometr pod Luží začíná velmi náročná kamenitá cesta, alespoň na zdolání přímo na biku. Láďa chce nechat kolo u rozcestí nedaleko parkoviště a chaty Luž, ale říkám mu, že by bylo zbytečné se potom pro kolo vracet, jelikož z Luže pojedeme dolů na druhou stranu – do Německa. Zatímco můj dnešní spolucestovatel kolo tlačí, já se snažím i na úzkých trekkingových pláštích náročnou cestu na vrchol zdolat přímo na biku. Některé úseky jsou i nad moje síly, a tak místama musím nohama také na zem a pěkně tlačit. Jakmile to zase jen trochu jde, tak sedám na bika, nohy do klipsen a pěkně šlapat. Už jenom pár desítek metrů a jsme na vrcholu. Kocháme se výhledem na Lužické sedmistovkové vrcholy a na opačnou stranu zase na Německo. Oba se shodneme, že Německá strana je jedna velká placka, naopak česká strana je, co se týče pestrosti terénu a krajiny, velice pestrá a rozmanitá. Ke slovu se dostává také Larenova digitální zrcadlovka.

Adrenalinovým sjezdem se dostáváme do prvního německého městečka – Waltersdorf. Četná slovanská architektura místních domů se nám velice líbí, stejně tak i místní kostel na konci Waltersdorfu. Po dokonalé hrubé asfaltce za téměř jasného jarního počasí přijíždíme do sousedního lázeňského městečka Jonsdorf. Zastavujeme se u jezírka nedaleko rozcestí na Oiben, kde se nám naskýtá nádherný pohled na místní skalní vyhlídky a také vrchol Hvozd. Láďa by mě chtěl ještě ukázat Oiben, ale jelikož už je dost hodin a čeká nás ještě výjezd na Krompach a cesta domů a jelikož se začínají ještě ozývat naše hladové žaludky, tak se pomalinku loučíme s krásným Jonsdorfem a vydáváme se pomalinku ke Krompachu.

Po turistické lesem řadím skoro nejlehčí převod a vzhůru nahoru. Larenovi nějak dochází síly a tak bika v klídku tlačí. Asi po dvoukilometrovém výšlapu nám je odměnou úžasný single trackový sjezd do Krompachu. Neodoláváme krásnému pohledu na nedaleký hvozd a spouště našich fotoaparátů mají napilno. Sjíždíme přes vesničku Juliovka do Mařenic, kde usedáme venku k velkému stolu v restauraci u Tří Lip. Objednáváme pivo a jídlo. Než nám přinesou jídlo, tak si nejdřív Láďa a potom i já jdeme prohlédnout perlu této podlužické vesničky – místní kostel. Pochutnáváme si na pozdním obědu, či snad brzké večeři, kterou zakončujeme dvěma porcemi domácího kecaného koláče.

Za Mařenicemi se loučíme, Laren se vrací přes Cvikov a Sloup v Čechách do České Lípy, zatímco já si dávám parádní podvečerní nálož v podobě turistického stoupáku z Rousínova. Poslední kilometr musím z kola, protože bahnitý stoupák lesem už nedávám. Dotlačím bika k hlavní silnici u Nové Huti, kde píšu Evě smsku,že do hodinky jsem v Šenově. Nasazuji blikačku a světlo a po 21-čce nasazuji ostřejší tempo a přes Kytlice a Mlýny přijíždím podél toku říčky Kamenice na začátek České Kamenice. Kousíček po hlavní, potom odbočím a přes Prysk dojíždím domů.

Tento výlet na Luž byl opravdu parádní. Počasí nám vyšlo na jedničku, zdolali jsme vrchol Luže, podívali se do malebných městeček v Německu a dobře se najedli v restauraci v Mařenicích. Najeli jsme 80 kilometrů z poloviny po náročnějších turistických cestách, nebyla nouze o pěkné výšlapy a adrenalinové sjezdy. Závěrem bych chtěl poděkovat Láďovi, že mě provázel na tomto výletě a věřím, že je alespoň tak spokojený jako já a zároveň namlsaný a inspirovaný podniknout v nejbližší době nějakou zajímavou vyjížďku.

Tomy