dovolená

04.01.2006 - Aleš Gregor

Z nejspodnějšího šuplíku sem vyhrabal starej výlet do Gardy, kterej byl zobrazenej ještě na starejsch stránkách pekla. Po jeho přečtení jsem usoudil, že Vás o to nemůžu připravit a přetiskuju to v původním znění. Dobře se bavte :)

 

Expedice Lago Di Garda 2003
11.06.2003
autor: .:skip:., Leoš
foto: .:skip:. a Slávek Zíka

 

foto/_0000004935.jpg

 

Po několika důležitých schůzích, po bujarých dohadech v nepopsatelných stavech myslí jsme si konečně ujasnili cíl naší dovolenky (jako soustředění):
Lago Di Garda - místo, které je snem snad každého bikera.
Král Šumavy - povinost každého českého bikera.
Spojit tyto dvě výtečný akcičky v jednu = seděm jednou ranou.
Sehnat osm lidí, aby jsme dokonale zaplnily VW transportér TJ České Kamenice bylo snadný - někteří odřekli jiní se přihlásili, ale čtrnáct dní před odjezdem jsme měli jasno v sestavě. Zde je osm statečných:

 

Vojta Marek, Honza Břenek, Aleš Gregor, Slávek Zíka, Leoš Bogar, Roman Horký, Petr Kirchner a Ondra Sláma

foto/_0000004936.jpg

 

Pátek 23.5.03

- Nakládka, cesta do Klatov, prezentace, ubytování...

 

foto/_0000004938.jpg
Aleš: Byli sme s Romanem a Vojtou domluvený, že přijedou po jedný ke mě na Prácheň, ve dvě budem nakládat v Lípě Leoše s Ondrou a ve tři Honzu v Děčíně. Petra a Slávka naložíme až zejtra po Králi rovnou v Klatovech. Ale v práci sem měl hotovo už v jedenáct, tak jsem jel klukům do Kamčatky pomoct. Přidělali jsme nosiče na kola - chybělo pár nedůležitých dílů a nějaký šrouby což se dalo přehlídnout. Zarovnávání sudu piva a dvou kanystrů s benzínem zabralo dost času nemluvě o uskladnění několika kartonů plechovech za tapecírung transportéra. Sečteno a podtrženo ve čtvrt na tři jsme se jeli rozloučit a nakládat na Prácheň. Ve tři jsme razili od nás no a v Lípě, přestože to bylo nejrychlejší, se našlo - nenašlo pár věcí (vařič, bomba, světlo...) který se podepsaly na harmonogramu odjezdu. Nicméně po pátý jsme směle vyrazili z Děčína kde sme krom Honzy nakládali dva skleněné půllitry a jeden tuplák. Auto bylo plný až po střechu a nikdo z nás nedokázal přesně odpovědět na otázku kam si chtěj sednout ty dva horolezci no a kam si chtěj dát svoje věci!
Cesta do Klatov proběhla v pohodě a Roman zajel skoro až před vchod, kde byla prezentace Krále. Jeli jsme to Vojta, já, Petr a Slávek. Ostatní se na nás dívali v brodech - a fotili :). Pak jsme se jeli ubytovat a bydlení, který zařídil Vojta bylo exclusive - spali sme v herně s pinčesem, stolním fotbálkem a hokejem, se sprchou a chlápka co nám dával klíče sme museli ukecávat aby si vzal pade. Jen co jsme se vybalili, vyrazili jsme směr jídlo a pivko, aby se nám nevypařila namistrovaná forma. V picérii na náměstí byl protivnej číšník - byl důsledně proti, když jsme chtěli přirazit stoly k Rumburskejm, který sme tam potkali. Picoška, salátek, těstovinky, pár pivsonů a s hlaholem dom. Honza měl spacák u Slávka takže si musel připravit speciální postel na který to vydržel až do rána.

 

foto/_0000004939.jpg
foto/_0000004940.jpg
foto/_0000004941.jpg

 

Sobota 24.5.03

- Král Šumavy, aftrakšn, nafedrování VW, alou Garda

 

foto/_0000004947.jpg
Aleš: Ráno se mi nechtělo vstávat a nechtělo se mi ani spát, tak sem čuměl jak kluci kmitaj - no a najednou bylo nějak málo času - umejt, vyřešit základní otázku WC ano/ne = ano - furt nic, tak nic, pak přece. Oblíknout, přidělat číslo, narvat si něco do žaludku a s příjemně nepříjemným pocitem očekávání nečekaného jedem na start. Přijeli sme půl hodinky před startem a stoupli sme si za plot VIP - takže celkem slušná pozice cca 10 metrů za startovní bránou. Nakonec se to ukázalo být nejlepší místo, protože ve vedlejším baráku hlukem probuzená, překrásná šestnáctka, vykoukla přez záclonu aniž by se předtím obtěžovala oblíknout. Škoda - asi slyšela výrazy obdivu (ty vole čum, ty kozy, kde... a sledujíc stále větší počet otáčejících se hlav zmizela. (... co tam bylo?)
Start - jedu v klidu nechci to přepálit, takže mě předjíždí hafo známejch i neznámejch typů - Dojel mě Vojta a vyhecuje mě k prvnímu zrychlení - pak nás dojede Semeňák a to už jedem celkem kartu, předjíždíme hafa lidí, ale nekonečnej had je fur před náma a jeho hlava nenávratně v nedohlednu. Na Králi mě překvapila kvalita a techničnost sjezdů - kdo má rád sjezdíky a ještě nebyl na Šumavě, tak neví o co přichází. Během mojeho působení v závodě, se nic zvláštního nestalo, takže ve zkratce - nádherný scenerie, perfektní zabezpečení, dost obžerstvovaček, 1. brod mě zaskočil, ale přejel sem to (fotil mě tam Leoš a udělal mi fakt parádní fotku), druhej brod je v poho.
Na konci, když sem chtěl vyběhnout do schodů, sundavám nohu přez sedlo a... křečák jak cep, naštěstí ho to hned přešlo, tak sem mohl důstojně dojet.
Pokecat se známejma, (jak to jelo, jak si dopad, nějaký pády...) osprchovat, a do pohody na louku s ultrapálivim guláškem a pivsonkem. Smráknout typy na qvotru co si dávaj kousky nad kterejma se většina lidí aspoň pozastaví a ostatní nešetří chválou. (předváděl se tam i Spaceman - návody jak se naučit základní vražedný trixi a víc najdte na www.spaceman.cz)
Pak jsme jeli sbalit - opět problém s místem na sezení a jeli sme pro Honzu a pro Slávka - Když jsme otevřeli napráskaný auto a viděli, kolik bagáže si kluci vezou, od srdce jsme se zasmáli a jali se rvát většinu objemných zavazadel (nehledě na jejich vodoodolnost - snad nebude pršet)) na střechu. Konečne jsme s užitím nepatrné síly čtyř nadržených býků dovřeli dveře kufru a vyrazili směr Lago di Garda.

 

foto/_0000004944.jpg
foto/_0000004949.jpg
foto/_0000004950.jpg

 

Neděle 25.5.03


foto/_0000004953.jpg
foto/_0000004956.jpg
foto/_0000004957.jpg

foto/_0000004959.jpg
foto/_0000004963.jpg
foto/_0000004965.jpg

 

Pondělí 26.5.03

 

foto/_0000004964.jpg
Dyktátor vypravuje pohádku na dobrou noc:
\"Můj děda se pustil do pěstování koní, protože von žil, žil v Misisipi. Znáš Misisipi vole, dlouhý roviny, silnice vosumnáct kilometrů dlouhá, pak je zatáčka, a děda si říkal, ty vole je to v prdeli, ty koně maj prostě jenom čtyry nohy, voni prostě furt běžej, ty nohy se jim brzo unavěj, musime něco vymyslet aby to bylo jinak. Děda, von byl koumák, vymyslel, né vymyslel, von vypěstoval, téměř z ničeho vypěstoval šestinohýho koně. Šestinohéj kůň, to byl kůn čtyři, čtyřiapůl metrů dlouhej kůň, podle toho jestli to byla samice nebo samec, a měl veprostřed ještě jedny nohy, protože vždycky, když čtyři nohy běžely, tak dvě nohy vodpočívaly, ten byl dělanej speciálně na dlouhý běhy tenhleten kůň, to byl kůň kterýho bys pohledal po celým světě, ale našel bys ho jenom v Misisipi. Přesně, - a to to byl průser. Von expandoval do Evropy a zapoměl na to že tady jsou prudký zákruty, takzvané kurvy, dý kurve. Jo ale teď si představ šestinohýho koně jak vběhne do zatáčky, která má 180 stupňů a je do kopce vole, a teď von ty přední nohy jako vycházel nahoru, a ty zadní měl ještě v tý první, von byl v tý konkávě, von ještě nebyl v tý konvexní části, - No nevybral to! Ty koně se tady nechytily, a přitom, ty vole, to byl nápad za milión, velká paráda to byla, velká paráda, po celý Americe. Děda nebyl žádnéj blbec, von na tom kurevsky zbohatnul! Šestinohý koně nepěstoval nikdo......!\"

 

foto/_0000004966.jpg
foto/_0000004968.jpg
foto/_0000004972.jpg

foto/_0000004979.jpg
foto/_0000004984.jpg
foto/_0000004986.jpg

 

Úterý 27.5.03

- Nejvyšší výjedz - Mt. Altissimo

 

foto/_0000004993.jpg
Leoš: Po předcházejícím rozjetí by jsme mohli konečně dát nějaký pořádný kopec. Mrkneme do mapy: nejvyšší jsme tam našli Mt. Altissimo, tak vyrazíme tam. Jelikož je to přece jen pořádná hora, bereme ssebou i horolezeckou část naší expedice, Kíšu se Slávkem. Lana a karabiny nechávají ve stanu a berou si kola. Z mého pohledu se trasa nezačala moc šťastně, po cca 1km, ještě ve městě mám první defekt, opravuju, všichni koukají a remcají. Pak po silnici do Naga a začíná stoupání. Je poměrně horko, potkáváme dost spolucyklistů různého druhu jak rychlejší, tak pomalejší. Serpentiny, povětšinou na kašpara, ani né v půlce mám druhej defekt, na hladké asfaltce - majn got! Ještě že je tu tak krásný rozhled na Lago. Přicházím na to proč: lajdácká příprava se mi vymstila - špatná vložka v ráfku, a duše se defloruje prakticky sama. Somruju náhradní duši a kus izolačky a dávam to tak nějak do kupy. Ostatní mi samozřejmě ujíždějí. Cesta vede pořád do kopce, serpentíny jsou proťaté po spádnici zajimavě řešenou sjezdovou pěšinou. Mít tak DH stroj tak to otáčím. Jelikož mám ale XC můsím vzhůru. Dojíždím svačící kolegy, jedeme furt nahoru. Psychicky náročné je vyrovnat se z naším kameramanem - Slamákem. Jedeš z posledních sil, on na tě čeká v zatáčce před tebou a filmuje, mineš ho poodjedeš dál, on tě dojede s kamerou v jedné ruce tě předjede natočí, vytočí a odjede dopředu čekat na záběry do další zatáčky. A tak furt dokola. Cesta se doklikatí až na Mt. Varanga (1780m.n.m).

 

foto/_0000004992.jpg
foto/_0000004995.jpg
foto/_0000004997.jpg

 

Zde probíhá krátký odpočinek. Odsud to vypadá na poněkud náročnější terén, šutry, pěšina mezi kozodřevinou je dost skalnatá, musíme tlačit nebo poponášet, zase zaostávám. Vrchol je nadohled. Doufáme že tam bude i něco jiného než ty dva velikánské a už z dálky viditelné bilbórdy. Takže po zhruba 17 kilákách krutého stoupání a 2kilákách převýšení jsme na vrcholu Mt.Altissimo ve výšce 2076 m.n.m. Jsou tu nějaké zbytky sněhu, nějaké zbytky válečných opevnění a nějací němci na sjezdových kolech. Nevím jak se s nima dostali nahoru, ale asi jim teď ten sjezd trochu závidím. Že jsme už dost vysoko se projevuje citelným ochlazením a deštíkem. Naštěstí je tu to hlavní: reštaurácia - šup do ní. Je tu sympatická obsluha, pivko i jiné nápoje, koláče, posezení v teple. Zvažujeme kudy dál a volíme sjezd druhou stranou hory. Oblékáme zimní doplňky, ti co je zapoměli dole si cpou za dresy jídelní lístky.

 

foto/_0000004998.jpg
foto/_0000004999.jpg
foto/_0000005003.jpg

 

Následuje klikatý kamenitý sjezd z vrcholu. Pod ním se zastavujeme kontrolujeme si počty a zjištujeme že nám jeden chybí - Honza. Pátráme zrakem nahoře po serpentýnách a nacházíme ho. Běží po svých, ale je tak daleko že nevidíme proč, v každé ruce něco nese , a tak typujeme že rozpůlil kolo. Vorážíme, děláme si legraci z neštěstí kamaráda a kocháme se pohledy na horskou scenérii. Když doklopýtal až k nám ukazuje se, že má prachobyčejný defekt vpředu, ale je bez náhrady nebo bez pumpy, už nevím. Bleskurychlá oprava trvá okolo půlhodinky - musí to dělat 3x neboť práce kvapná... Většina už má dost daunhilu a pro další sestup volí pohodlnou asfaltku. Já, Ondra a Aleš jedeme terén, přece jsme se sem neškábali nadarmo. Kus cesty pak musíme po asfaltu i my. Sjíždíme přes S.Giacomo, Brentonico, Castione. Kromě toho že to pěkně sviští, naprosto nezajímavé. Na závěr dáváme ještě jeden kamenitý sjezdík. Zde absolvujeme já i Aleš každý po dvojitém defektu, záplaty a lepení nám docházejí, takže to by pro dnešek stačilo. Á jsme dole: následuje směr Lopio - Nago - Bolognano - Arco náměstí - Pizza u kašny - Bazén v kempu.

 

Aleš: Dneska večer došlo všechno pivo. Odhadem to byl jeden sud (50 l) a asi 80 litrů v plechovkách. Byla to rána, kterou nikdo znás nemohl důstojně ustát. Opovržením jsme nešetřili naše sousedy, kteří z této katastrofy měli dokonce radost. Jediný co je drobet omlouvalo, byla skutečnost, že sud zabíral jediný zdroj užitkové vody v celém kempu.

Středa 28.5.03

- Los epesos - den volna, středeční oběd, středeční večeře

 

foto/_0000005007.jpg
Aleš: Den volna - ráno lenost na druhou, to že bysme měli smráknout kola nikoho ani nenapadne. Snídaně - dáváme si do nosu a na čas. Dáme si lehce náš bazének a na čas. Merknem na nový roštěnky - všechny sou buď hnusný nebo zadaný minimálně jednim typem. Stejně máme den volna :) Pojedem se aspoň merknout do města. Jezdíme přes místa, kde jsme už nejmíň jednou byli a stavíme na čumendu u krámku s kolama. Zrovna tam stepovali Češi, jeden z nich měl něco se silničkou a čekali až otevřou - krom Brychty jediný češi co jsem tam potkal a tak jsme s nima prohodili pár slov a protože už jsme měli město celkem omrklí, tak tak jsme to vzali kolem jezera a dom. (zde vzniknul pozdrav soustředění - \"KLÁDOU\", kterým jsme častovali nejen projíždějící cyklisty, ale i civily)

 

foto/_0000005008.jpg
foto/_0000005009.jpg
foto/_0000005010.jpg

 

foto/_0000005011.jpg
Přichází jeden z nejlepších zážitků našeho pobytu v talošce - středeční oběd. Začalo to nevině, jako ostatně každej den - za co nejmíň námahy uklohnit aspoň částečně stravitelný pokrm bez náhlé nutnosti odevzdat ho zpět přírodě. Jenže dneska to bylo nějaký jiný. Vojta, Roman a já jsme dali ruce a hlavy dohromady a rozhodli se pořídit společně chutný pokrm, inspirováni každému jistě velmi dobře zámou dvojcí nějakýho Pejska a Kočičky. Protože zásob, přestože jsme měli půlku dovči za sebou, stále neubývalo rozhodli jsme že tentokráte to omasíme a nebudeme ten pekáč šetřit !!!

 

Recept pro tři lidi ( Roman, Vojta, Aleš )

 

K výrobě Rovoše si připravte:
3x čínská vepřová konzerva (velmi libovoučká a voňavoučká - doporučuju zkontrolovat už v krámu)
1x kečup (lahodný - vyrobený z rajčat)
3x středně velká cibule italske výroby ( v případě nouze můžete zkusit jinou, ale musí být červená jinak to nebude)
5 dní stará Rama (skladovaná poctivě na sluníčku)
1x Pixla hrášku (středně veliká, ale zas ne moc, spíš tak akorát.)
1x pytel vrtulí (bílé a za sirova křupavé)
trocha tý soli
Postup: Jeden se stará o těstoviny, druhej dělá cibulku na Ramě a třetí ohřívá konzervy a přidává do nich ostatní ingredience.

 

A PAK SE TO FŠECHNO SMÍCHÁ, ROZDĚLÍ DO EŠUSŮ A SEŽERE !!!

 

Po jídle se sluší a patří krátkej šlofík tak neváháme a dáme. Po probuzení dáme lehce náš bazének a vyrazíme si kam jinam než do města a to rovnou nejvejš na hrad. Vzali jsme to přes námko v Arcu kolem žáby do herbáře a dali si klasik-picu - každej se pozdraví s místní servírkou jež je po pizze přejmenována na Margarítu. No a teď nás čeká ten stoupák k hradu. Je to furt do kopce a po schodech až je to trochu nudný, ale vytrváme. Když vylezeme po hrubý půlhoďce ostrýho výšlapu nás vítá cedulka o rozměrech A4 ve znění zhruba: Fůrt otevřeno skoro nonstop, ale dneska zavřeno. Nešetřili jsme lichotivejma poznámkama, že to jako nemohli napsat dole! Museli jsme se přesvěčit na vlastní ruce, že je fakt Closed a ejhle vrata se hnuli! Tak tam mrknem, jestli tady třeba nemaj puštěnýho vzteklího psa a vlezem do vnitř. Prolezli jsme to dokonale, byl tam parádní výhled na město tak ukazováček jezdil po obzoru dobrou půlhodinku. Pak chvilku posedíme v parku a poležíme na perfektně střiženym trávníku pod hradem. Když už jsme měli dost lehároše, tak razíme přez město zpátky do kempu. Pocestě nakoupíme čerstvou zeleninu ( a že je z čeho vybírat) a rachle domu dělat večeři. No a tu se nám pomalu z večera vynořuje druhý z nejlepších zážitků dovolený - středeční večeře. Nebudu to rozebírat jak oběd, ale byla to žranice jak víno. Boule za ušima prozrazovali, že kýbl zeleninovýho salátu s lahůdkovejma párečkama, čerstvou cibulkou, hořčicí, kečupíčkem, čerstvym pečivem doraženej sušenkama a čokoládou je přesně to, co jsme si dneska zasloužili. Po večeři se sluší lehký odpočinek a příjemný den zakončíme s kupovanym místnim plechovkáčem u našeho bazénku. Horolezci si dali ještě prohlídku nočního města.

 

foto/_0000005013.jpg
foto/_0000005014.jpg
foto/_0000005015.jpg

foto/_0000005018.jpg
foto/_0000005020.jpg
foto/_0000005022.jpg

 

Čtvrtek 29.5.03

- Brychta, Lago di Teno, Rifugio Nino Pernici

 

foto/_0000005030.jpg
Leoš: Ráno probuzení, krasnej den, při ceste na umyvárnu si všímáme, že na terase před recepcí sedí v křesílku Aleš Brychta popjulární zpěvák, kouří a pije pivo. Následuje snídaně, opravy defektů, příprava kol. Jdeme se vykoupat a osvěžit do bazenu, před šichtou to příjde vhod. Na terase sedí Brychta s cigárkem a plechovkáčem. Vybíráme trasu, oblékáme se do kůže, nasedáme na oře a vyrážímě do hor. Na terase Brychta s cigárkem a plechovkáčem.
Uháníme směr Arco - Riva - Tenno. V serpentýnách první defekt (Aleš), vítaný voraz, je vedro, slunce pere, asfaltka je překrásná ale do kopce. Dorážíme k Lago di Teno. Nádherná scenérie, azúro jak vyšité, trochu to místní přehnali s tou barvou vody, není to už moc věrohodné, ale budiž. Chvilka kochání a stoupáme dál. Po průjezdu staveništěm se všichni barvíme vapencovým prachem na bílo. Je legrace, přijíždíme do Campi. Klikatá cesta do kopce začíná stále více stoupat, legrace končí, výškové metry naskakují pomalu ale jistě. Projíždíme vesničkou beze stop projevů turistického ruchu. Cesta přestává být sjízdná pro auta, stoupání se zvedá, (Aleš defekt č.2) přichází šotolina, cesta přestává být sjízdná pro motorky, to není možný aby se to ještě víc zvedalo. Horko jako v létě u moře, jak je možný že v této nadmořské výšce žije tolik much? Cesta přestává být sjízdná i pro kola. Pokračujeme dál tlačmo. Za každou zatáčkou očekáváme konec stoupání, ale nic nepřichází. Když jsme dole začínali, jely s náma mraky cyklistů, hardy, fully, deháčka, pestrý balík saméj němec, postupně se ale někam ztráceli, a teď jedeme (tlačíme) sami - mělo nám to být podezřelé: určitě to nikam nevede. ....

 

foto/_0000005024.jpg
foto/_0000005025.jpg
foto/_0000005026.jpg

 

a jsme nahoře, dorážíme k horské boudě Rifugio Nino Pernici (asi 1600 n.m). Voraz na terase, studujeme mapu, váháme kam dál.
Výhledy jsou tu úžasné zvlášť západním směrem - dramatická scenérie s černými mračny a křižujícími se blesky. Projíždějící němec nám radí kudy dál. Jedeme traverz směrem na Cima d\'Oro. Nejúžasnější pasáž výletu, uzoučká pěšina zařízlá do prudkého svahu prostřídaná trialovými pasážemi, nepřetržitý rozhled, kdyby ovšem člověk spustil křečovitý pohled z ideální stopy. Tak nějak si představuju bikování na Gardě. Po straně sráz rovnou do pekla, někteří z nás kolo opatrně vedou, (dyktátor např, prej má rodinu či co...), tady kdyby někdo vypadl z cesty tak už ho nenajdeme. Na malé plošince se otáčím koukám dozadu, ááá... Honza právě vypadl, ovšem má víc stěstí než rozumu, jediný smrček v okolí, asi 10m pod cestou mu podal pomocnou větev, jinak to vypadalo na zinkovou rakev.
Pokračujeme dál, další defekty, Roman, já, Ondra, zase já (dvojitej), Aleš, Roman, Roman, ztrácím v tom přehled. Následuje nekonečný sjezdík z n.m. cca 1800 přes S. Rocco, Campi, až do Gardy k jezeru do n.m.70. Něco na těch celoodpružeňákách asi bude! Aleš předvádí královský defekt: Ve sjezdu a v plném fofru si dokáže sám odšroubovat vodítko šaltru, a všechno včetně kladek, šroubků a podložek to roztrousí na zhruba kilometrovém kamenitém úseku - mistrný kousek. Kontrolní otázka: myslíte že je možné to všechno najít v prachu a mezi kamením ? Je! Pašák Aleš to dokázal, klobouk dolů, a za našich posměšných poznámek to dokázal i smontovat a uvést do provozu.
Sjezd dolů do Rivy je opravdu nekonečný, nevěřil bych že je možné rozsvítit brzdový kotouč. Následuje cesta Riva - Arco, na náměstí obligátní pízza. Dorážíme do zoologického kempu příjemně unavení po této královské etapě, na terase sedí Brychta kouří a pije pivo, a my se vrháme do chladivých vod bazénu.....

 

foto/_0000005027.jpg
foto/_0000005028.jpg
foto/_0000005029.jpg

 

Aleš: poznámka ke ztracenýmu šaltru:
Tímto bych chtěl poděkovat především Ondrovi, který si dole všimnul, že ten šaltr nemám a jako první se mnou vyrazil vstříc úkolu, který neměl šanci být splněn (potom mi to pomáhal ještě sestavovat). Dále pak Vojtovi a Romanovi, kteří mi s hledáním vytrvale pomáhali a především Honzovi, který mi neustále dodával trpělivost a byl přesvědčen, že když sem to tady ztratil, tak že to tady prostě je! (nenašli sme jeden šroub, ale jako by náhodou ten samej měl Honza v kapsičce - nebudu do toho radši vrtat) A samozřejmě ostatním, kteří hlídali kola a vzávěru mi jejich milý smích v zádech dodával spoustu klidu a trpělivosti k sestavení šaltru.
PS: když sem šel spát Brychta už tam nebyl.

 


Pátek 30.5.03


foto/_0000005032.jpg
foto/_0000005034.jpg
foto/_0000005037.jpg

 

Sobota 31.5.03

 

Leoš: Dopoledne v kempu balíme, bohužel ne tu maďarku od vedle, ale všechny ty stany a krámy. Naposled se smočíme v bazénu, vyrážíme na lehkéj výlet k jezeru, a odpoledne --kuuuuuuurva doprrrdele !!! -- jedeme domů.
Takže, kromě tohoto momentu je moje hodnocení celé expedice, slovy dyktátora: JEDNA VELKÁÁ PARÁÁDA !

 

foto/_0000005043.jpg
foto/_0000005045.jpg
foto/_0000005046.jpg

foto/_0000005049.jpg
foto/_0000005052.jpg
foto/_0000005053.jpg

 

Na Lago di Garda si parádní dovolenou užívali:

foto/_0000004937.jpg

 

 

A tady je kompletní fotogalérka:


foto/thumb/0000004935.jpg
Panorama - Arco
foto/thumb/0000004936.jpg
Vojta Marek, Honza Břenek, Aleš Gregor, Slávek Zíka, Leoš Bogar, Roman Horký, Petr Kirchner a Ondra Sláma
foto/thumb/0000004937.jpg
Vojta Marek, Honza Břenek, Aleš Gregor, Slávek Zíka, Leoš Bogar, Roman Horký, Petr Kirchner a Ondra Sláma
foto/thumb/0000004938.jpg
foto/thumb/0000004939.jpg
foto/thumb/0000004940.jpg
foto/thumb/0000004941.jpg
foto/thumb/0000004942.jpg
foto/thumb/0000004943.jpg
foto/thumb/0000004944.jpg
foto/thumb/0000004945.jpg
foto/thumb/0000004946.jpg
foto/thumb/0000004947.jpg
foto/thumb/0000004948.jpg
foto/thumb/0000004949.jpg
foto/thumb/0000004950.jpg
foto/thumb/0000004951.jpg
foto/thumb/0000004952.jpg
foto/thumb/0000004953.jpg
foto/thumb/0000004954.jpg
foto/thumb/0000004955.jpg
foto/thumb/0000004956.jpg
foto/thumb/0000004957.jpg
foto/thumb/0000004958.jpg
foto/thumb/0000004959.jpg
foto/thumb/0000004960.jpg
foto/thumb/0000004961.jpg
foto/thumb/0000004962.jpg
foto/thumb/0000004963.jpg
foto/thumb/0000004964.jpg
foto/thumb/0000004965.jpg
foto/thumb/0000004966.jpg
foto/thumb/0000004967.jpg
foto/thumb/0000004968.jpg
foto/thumb/0000004969.jpg
foto/thumb/0000004970.jpg
foto/thumb/0000004971.jpg
foto/thumb/0000004972.jpg
foto/thumb/0000004973.jpg
foto/thumb/0000004974.jpg
foto/thumb/0000004975.jpg
foto/thumb/0000004976.jpg
foto/thumb/0000004977.jpg
foto/thumb/0000004978.jpg
foto/thumb/0000004979.jpg
foto/thumb/0000004980.jpg
foto/thumb/0000004981.jpg
foto/thumb/0000004982.jpg
foto/thumb/0000004983.jpg
foto/thumb/0000004984.jpg
foto/thumb/0000004985.jpg
foto/thumb/0000004986.jpg
foto/thumb/0000004987.jpg
foto/thumb/0000004988.jpg
foto/thumb/0000004989.jpg
foto/thumb/0000004990.jpg
foto/thumb/0000004991.jpg
foto/thumb/0000004992.jpg
foto/thumb/0000004993.jpg
foto/thumb/0000004994.jpg
foto/thumb/0000004995.jpg
foto/thumb/0000004996.jpg
foto/thumb/0000004997.jpg
foto/thumb/0000004998.jpg
foto/thumb/0000004999.jpg
foto/thumb/0000005000.jpg
foto/thumb/0000005001.jpg
foto/thumb/0000005002.jpg
foto/thumb/0000005003.jpg
foto/thumb/0000005004.jpg
foto/thumb/0000005005.jpg
foto/thumb/0000005006.jpg
foto/thumb/0000005007.jpg
foto/thumb/0000005008.jpg
foto/thumb/0000005009.jpg
foto/thumb/0000005010.jpg
foto/thumb/0000005011.jpg
foto/thumb/0000005012.jpg
foto/thumb/0000005013.jpg
foto/thumb/0000005014.jpg
foto/thumb/0000005015.jpg
foto/thumb/0000005016.jpg
foto/thumb/0000005017.jpg
foto/thumb/0000005018.jpg
foto/thumb/0000005019.jpg
foto/thumb/0000005020.jpg
foto/thumb/0000005021.jpg
foto/thumb/0000005022.jpg
foto/thumb/0000005023.jpg
foto/thumb/0000005024.jpg
foto/thumb/0000005025.jpg
foto/thumb/0000005026.jpg
foto/thumb/0000005027.jpg
foto/thumb/0000005028.jpg
foto/thumb/0000005029.jpg
foto/thumb/0000005030.jpg
foto/thumb/0000005031.jpg
foto/thumb/0000005032.jpg
foto/thumb/0000005033.jpg
foto/thumb/0000005034.jpg
foto/thumb/0000005035.jpg
foto/thumb/0000005036.jpg
foto/thumb/0000005037.jpg
foto/thumb/0000005038.jpg
foto/thumb/0000005039.jpg
foto/thumb/0000005040.jpg
foto/thumb/0000005041.jpg
foto/thumb/0000005042.jpg
foto/thumb/0000005043.jpg
foto/thumb/0000005044.jpg
foto/thumb/0000005045.jpg
foto/thumb/0000005046.jpg
foto/thumb/0000005047.jpg
foto/thumb/0000005048.jpg
foto/thumb/0000005049.jpg
foto/thumb/0000005050.jpg
foto/thumb/0000005051.jpg
foto/thumb/0000005052.jpg
foto/thumb/0000005053.jpg
foto/thumb/0000005054.jpg
foto/thumb/0000005055.jpg
 
images/palec_nahoru.gif12345images/palec_dolu.gif
images/ga_level.png 3   images/ga_count.png 2635

Expedice Lago Di Garda 2003

TitulekAutorDatum
Odivairin05.01.2006 11:47:08
images/line1.gifRe: OdivAleš Gregor05.01.2006 15:51:41
images/line4.gifimages/line1.gifRe: Re: OdivLeoš Bogar05.01.2006 16:25:07
images/line4.gifimages/line4.gifimages/line3.gifRe: Re: Re: Odivairin18.01.2006 11:49:48
images/line4.gifimages/line4.gifimages/line2.gifimages/line1.gifRe: Re: Re: Re: OdivAleš Gregor18.01.2006 15:26:02
images/line4.gifimages/line4.gifimages/line2.gifimages/line4.gifimages/line1.gifRe: Re: Re: Re: Re: Odivairin20.01.2006 11:44:03
images/line4.gifimages/line4.gifimages/line2.gifimages/line4.gifimages/line4.gifimages/line1.gifRe: Re: Re: Re: Re: Re: OdivAleš Gregor20.01.2006 15:09:33
images/line4.gifimages/line4.gifimages/line1.gifRe: Re: Re: OdivAleš Gregor05.01.2006 17:05:52
images/line4.gifimages/line4.gifimages/line4.gifimages/line1.gifRe: Re: Re: Re: OdivDyktátor09.01.2006 18:08:15
images/line4.gifimages/line4.gifimages/line4.gifimages/line4.gifimages/line1.gifRe: Re: Re: Re: Re: OdivAleš Gregor10.01.2006 10:12:09







© Bikebase.cz 2007 – Bikebase systém pro prezentaci závodníků a vyhodnocování výsledků s okamžitým zveřejněním na internetu. Právě nás tu je: 5
Autor projektu: Aleš Gregor, graphics: Michal Mach, coder: REDY TUGO images/rss.gif