KARLOVARSKÉ KILO

25.08.2008 - TomᚠPouch

12:00… Divadelní náměstí – start

A je odstartováno, postupně se dav závodníků rozjíždí po hlavní silnici ven z Karlovek, tempo zcela nenápadně narůstá a každého pohlcuje závodní atmosféra. Tedy skoro každého, já se snažím zůstat imunní. Na dnešní den jsem si naplánoval dlouhou trasu, a protože to je má premiéra kila, snažím se spořit síly, bo nevím, co mě dnes ještě čeká. Premiérově dlouhou dnes se mnou jede má sestra a i pro JBP, kapitána ocelových letců je dnešek dnem zvednutí laky na 100km.
Startuji z předních pozic, a tím získávám na sestru značný náskok. Vím, že pojede také úsporně, tak očekávám, že mě dojede tak někde na začátku druhého kola. Šlapu si tedy v klidu do prvního kopce a pomalu mě míjí kamarádi, co jedou krátkou verzi. Prohodíme pár slov, nazvou mě bláznem a pomalu mi odjíždějí. Vychutnávám si pohledy na přírodní scenérie a uvědomuji si, jak mě kopec pěkně zahřívá. Už mi dávno není zima, spíš vedro, což potvrzuje první kapka potu, která mi musela kápnout zrovna do oka, mrcha jedna, v duchu nadávám. A hned dodávám, mrcha druhá… To mě v naprostém klidu, na třetím kilometru míjí sestra. Má formu, jako by trénovala na olympiádu, a pak ji na poslední chvíli odvolali. Jedu tedy její tempo, které pro mě není zrovna dvakrát na spotřebu cukrů šetrné, ale přeci si ji nenechám ujet. A tak začíná naše pou…

13:00… 1.hodina závodu

Máme za sebou první občerstvovačku, zde doplňuji hlavně tekutiny a polikám BCAčka, abych své tělo zdevastoval co nejméně. Zatím se mi jede dobře, i když jsem si plánoval o fous nižší rychlost. V mysli si stále rozpočítávám, v konfrontaci s grafem převýšení, své zásoby rychlých cukrů. Celkem si vezu 6x gel na dlouhodobý výkon, 5x turbo na 20minut rychlé energie, 2x energetickou tyčinku, zvanou plastelína, 1x chléb máslem a šunkou ochucen, 1x umeocet na křeče, 4x shleha proti únavě a ještě jsem dostal kofeinovou bombu na závěrečný spurt. K tomu všemu, jak jsem již zmínil kapsle BCA, abych co nejvíce ochránil své svaly a minimalizoval tak svou sebedestrukci. Takže po energetické stránce jsem byl připraven na výbornou. Navíc jsem měl ještě horkou novinku, iso nápoj, vyvinutý pro naše olympioniky, který umožňuje regeneraci při výkonu. Prostě tohle kilo dnes musím dát!!!

Před druhou občerstvovačkou projíždíme obcí, která má cyklistický název, Pila. Zde se setrou přeřazujeme na ,,PILU´´ a hrneme to a řveme pila, hoď tam pilu!!!

15:00… 3.hodina závodu

Předjíždí nás vítěz dlouhé trasy (3:28 v cíly). Nechápu, jak to někomu může takhle jet. Doposud jsem měl dobrý pocit, jak to se sestrou pěkně hrneme, protože jsme za sebou nechali skoro padesát bikerů z krátký. Ve stejném okamžiku, kdy Jirka Novák protíná pomyslnou vítěznou pásku stovkový trati, my vjíždíme do druhého kola. Připojuje se k nám nᚠkamarád Petr Kanický, a jede s námi pro případ jakéhokoliv selhání. Poskytuje nám psychickou podporu do druhého kola, které už projíždíme coby poslední závodníci. Jsme, dalo by se to nazvat, zavírači občerstvovaček. Přesto je nám poskytnut 100% jídelní servis. Nic nechybělo a pořadatelé nám vycházeli maximálně vstříc a povzbuzují k dalším výkonům.

17:00… 5.hodina závodu

Sestra mi zmizela za obzorem, předjela ještě jednoho soupeře a prostě se mi ztratila z očí. Taky nechávám soupeře za zády a se svým doprovodem se pomalu blížíme k předposlední občerstvovačce. Sestra posilněná akorát nasedá na kolo a odjíždí. Já doplňuji vodu, cukry a soli. Soupeř opouští čerpací stanici dřív než já, a tak mi opět předává ,,peška´´ za poslední místo. Po pár kilometrech si opět měníme pořadí a putujeme dál. Teď už jsem mimo čas, nevnímám jej. Síly mám dost, ale křeče mi nedovolí ji využít a tak se pomalu prokousávám k poslední občerstvovací stanici…

18:30… šest a půl hodiny v terénu

Tak je tady poslední potravinová banka. Setkávám se zde opět s šéfem závodu. Předává mi umeocet, který mi zde zanechala sestra. Je to má záchrana. Věděla, že mě dostávají křeče a tušila, že se mi lahvinka bude hodit. Blaženě ho kopnu na ex, zapíjím turbosnackem a jako třešinku na dort připojuji kofeinový stimulant. Odskočím si na záchod, doplním láhve a jedu opět stíhat soupeře, který opět na občerstvovačce vyhrává.
Už je přede mnou poslední stoupání. Dnes ho už jedu po třetí. Jede se lesem po štěrku, který končí u asfaltky, která je taky do kopce. Asi 100metrů je ode mě soupeř. Věřím si, že tento náskok výrazně snížím ve sjezdu, a pak na cílové rovince opět otočím skóre v můj prospěch. Poslední ,,doping´´ fakt zabral a svého průvodce jsem nechal kdesi za sebou. Přichází první terénní sjezd, pak asfalt. Soka nikde nevidím a přehlížím odbočku. To bych nebyl já, abych opět nezabloudil. Frčím z kopce dolů a dostávám se opět na místo, kde se stoupá k poslední občerstvovačce. Sakra, takhle už přijedu opravdu poslední. Otáčím svého Marina a beru opět poslední stoupák útokem. Na vrcholu zkouším jednu odbočku, asi po 300 metrech bez mlíka otáčím a jedu hledat dál. Šero už začíná ovládat les a já stále hledám cestu zpět.
Konečně ji mám, přední kolo hned zamířilo na poslední sjezd a letím dolů. Na dnešním závodě mi sjezdy fakt sedly. Daly se jet relativně rychle a přitom bezpečně. Dokonce i obávaný sjezd kolem zábradlí mi nepřišel výrazně náročný. A už vjíždím na cílovou rovinku. Zde na silnici na mě čekají kamarádi a provází mě na posledních kilometrech mého prvního kila. Připojují se i pořadatelé v autech, a tak vzniká zajímavá kolona. První jede auto, puštěné varblinkry, pak čtyři bikeři a za námi opět doprovodný vůz. Auta, vracející se domů nás zdraví klaksony. Je to emočně silný zážitek. Slzy štěstí mi vyhrkly do očí, auta stále troubí a přátelé mě povzbuzují hvízdáním a všemožným skandováním. Letím rychlostí 37km/h a připadám si jak vítěz tour de france. Takovou podporu na posledních kilometrech jsem fakt nečekal, na tento závod nikdy nezapomenu.

19:17… po 7hodinách a 17minutách v cíli

A je dobojováno… Dnes to byl můj největší bikový zážitek. Za něj chci poděkovat všem, a to nejen pořadatelům a přátelům, ale hlavně všem soupeřům. Závody jsou takovými jaký jsou hlavně díky všem fair play závoďákům a atmosféře, která se nese v soutěžním duchu…