o závodech

21.04.2009 - Jan Jírů

foto/_0000081309.jpg
Je pondělí ráno a po několika zoufalých a komických pokusech zároveň se mi konečně daří za hlasitého hekání vstát z postele. Začíná souboj s oblečením. Vítězím po přibližně deseti minutách, ale obout se, lépe řečeno zavázat si tkaničky je nad moje síly. Při každém pokusu o sehnutí se dostávám křeče do obou stehen a tak se do práce dostavuji až díky dosti ponižující pomoci mé milující ženy. Už mi takto pomáhala v různých situacích,ale zavazovat tkaničky-vždy je něco poprvé...pak že střední věk nemá premiér....
Ano, v neděli jsem absolvoval Újezdský terénní duatlon ze seriálu „Tři pro zdraví“, jehož název je v příkrém rozporu s mým aktuálním zdravotním stavem ještě v pondělí večer, kdy píšu tento report. Přesto jsem si z málokterého závodu odnesl tak dobrý pocit,jako z tohoto nedělního prosluněného dne stráveného na okraji Prahy.
Účast v závodě jsme původně neměli vůbec v plánu. Přibližně před deseti dny mi přišel mail od Lucky,bikerky z nedalekých Úval s výzvou ke startu.“ Pro forma“ jsem přihlásil sebe a Petra,našeho juniora,ale vzhledem k plánovanému startu v Roudnickém XC den předem byla tato přihláška pouze „zadními vrátky“, obzvlášť přidala- li se mi střevní viróza z nedostatečně odčerpané vody ze studny na naší chatě. Zkrátka-Újezd byl „nad plán“...

 

Po smolném vystoupení v Roudnici,kde jsem i přes znatelně lepšící se zdravotní stav vydržel pouze dvě kola a poté se propadl hluboko do výsledkové listiny a Petr pro defekt musel odstoupit v posledním kole v té době z vyrovnaného boje o první pozici jsme však radikálně změnili plány a otevřeli zmiňovaná „zadní vrátka“.
Přesto,že jedinou tréninkovou kvalifikací bylo mých odběhaných několik kilometrů na wc z posledního týdne a možná právě proto,že jsem v těchto sprintech dosahoval slušných časů,vystupovali jsme do krásného nedělního rána plni očekávání.
Duatlon 3 km běh,25 km kolo,1 km běh sliboval nový zážitek.Relativně nízký počet přihlášených předem zase sliboval možnost výsledkové satisfakce.Tento pocit se změnil ihned po příchodu do centra dění,multifunkčního sportovního areálu.Ne zrovna málo šlachovitých triatlonistů s typickým opálením(Havaj?) mne vrací zpět na zem.
Čísla vyzvedáváme u početné skupiny Černých koní a já mám možnost poprvé vidět in natura jejich nové dresy na sezonu 2009. My ještě startujeme ve starých,vzhledem k momentální situaci velmi neaktuálních,ale o dresy zase tak moc nejde...je to přeci pro zdraví,že ano....

 

Holky startují dřív,a tak přicházejíc na místo,můžeme poněkud sadisticky fandit Lence,Lucii a Kláře,které se vydaly do boje s nástrahami trati.

foto/_0000081310.jpg
Minimálně od Lucie je to opravdu odvaha,protože běh je jí asi tak vlastní,jako mě výroba vamberecké krajky...to je myslím docela výstižné přirovnání.Přesto Lucka závod bere smrtelně vážně a vzhledem k tomu,že na lehké a rychlé trati dokazuje své nesporné cyklistické kvality,v interním souboji Černých klisen za sebou nechává Kláru a zřejmě pokládá základní kámen své nové sportovní kariéry.
Blíží se čas našeho startu.Zbývá jen pár minut,když Petr přichází s objevným zjištěním,že mu blokuje přední brzda.Není čas na opravu,zaplaťbůh za véčka,nařizuju mu přední čelisti rozepnout s tím,že na trati stejně brzdit nebude.Luxusně vystrojení soupeři z jeho kategorie se usmívají bokem.Oni ale nevědí co dokáže náš „Loco“,jezdící i přes mé soustavné buzerování bez nášlapů,na pramodelu s vahou přes 14 kg(a to jsem mu s ním letos hodně pomohl...) Jeho nějaká brzda nerozhází....
foto/_0000081311.jpg

Start!!!! Ježíšikriste....při pohledu na svůj sporttester musím vypadat jako Luis de Funes ve svých slavných nevěřících scénách...neustále se pohybuji za hodnotami svého efektivního maxima,přestože se propadám a propadám stále hlouběji na konec pole.Nedá se to srovnat. 3 km zdolávám v komickém čase přes 18 minut a pokud pominu tři závodníky z kategorie místních sportovců,jsem ve své věkovce beznadějně nejhorší.
Sundavám v depu svého Marina,rukavice a brýle předávám Lucii jako zbytečnost a vyrážím na trať.Dle rad své kolegyně z UAC Lindy se s ničím neseru a valím plné koule.Cyklisticky jsem trochu jinde a tak sjíždím jednoho bikera za druhým.Trať je ,až na několik desítek metrů v závěru,netechnická a rychlá,držím průměr těsně pod 29km/h.V druhém kole tam dávám velkou placku a jdu na doraz,protože mi je jasné,že platí jen to,co sjedu na kole.
Před nájezdem do cíle a závěrečném přezouvání,ještě za jízdy rozepínám přezky treter,vědom si,že ohnutí se k botám může vyvolat křeče,na které jako neběžec docela trpím.Sjel jsem opravdu mraky lidí.vybíhám do závěrečného úseku na průběžném třetím místě v mužích 40+,ale vím,že to nelze udržet.To by se musely jet 3 okruhy na kolech...
Běh je.... no není to hrůza,já bych běžel.Ale přední stehenní svaly jsem musel nechat někde na cyklistické trati.Od kolen do pasu vzduchoprázdno....kolébám se jako tučňák,v pravé ruce sevřenou lahvičku s ume-octem,super prostředkem proti křečím.Používám ho zhruba na 500 metrech a díky tomu se dokolébám do cíle na konečném 5. místě,1 a půl minuty ztráty na bronz.
Vysmátý Petr už čeká v cíli,ale je vidět,že toho má dost. Hlásí první,nebo druhé místo. Prý běžel dvě kola,po doběhu prvního ho pořadatel poslal ještě na jedno s muži.Uklidňuji ho,že podle čísel budou vědět,kam patří věkově a počítat mu budou správný čas.Další můj špatný odhad tento den...
Je dobojováno.Lucie mi,pro změnu zase ona, trochu zlomyslně nabízí pivo a cigaretu,ale jsem schopný přijmout jen vodu a banán.
foto/_0000081312.jpg
Až po drahné chvíli jsem schopen polknout jednu dobře vychlazenou desítečku. Zdravím se s TBP ,který dorazil na veřejné představení týmu Černých koní na jejich téměř domácí půdě,s přáteli kteří dorazili během závodu povzbuzovat,ale jsem dead man. Do vyhlášení výsledků nějak přežívám na lavičce v hezkém areálu sportovního centra.Petr končí na druhém místě a přesto,že si stále vede svou o dvou kolech,které běžel,zůstávámv klidu a nevěnuju mu moc pozornost.Je to zkrátka náš „Loco“...
foto/_0000081313.jpg

Bohužel,až druhý den,po shlédnutí oficiálních výsledků na netu vidím,že měl pravdu.Že ho pořadatelé na dvě kola poslali,to je chyba k pochopení.Že mu počítali čas ze dvou kol,ho ale stálo první místo v kategorii,kterou by vyhrál s náskokem parníku,jak říká má dcera veslařka. Inu,není růže bez trnů,aneb...dělali jsme to přece pro zdraví....
Je definitivní konec. Ještě nějaká fota,gratulace Michalovi Kohoutkovi a taky Pepovi Reichelovi,kolegovi z UAC,který si,hlavně díly kolu dojel pro druhé místo v mojí kategorii a....domů.Bylo to hustý,ale máme toho dost.Dva dny po sobě dva závody a hlavně ten běh.Věčný smíšek Petr část cesty prospí a to už o něčem svědčí...
Bylo to prima. Druhý díl asi vynecháme kvůli kolizi v termínové listině,ale třetí část,Velká cena Úval MTB koncem srpna bude naše! A na jaře příštího roku začnu běhat....to něco uvidíte.....

text Honza „WTB“ Jírů
foto Petr Bacílek

P.S. Už po uveřejnění tohoto článku nás kontaktoval pořadatel závodu,omluvil se za vzniklou chybu a nabídl dostatečnou kompenzaci. To je umění, uznat a napravit chybu. Děkujeme.


foto/thumb/0000081309.jpg
foto/thumb/0000081310.jpg
foto/thumb/0000081311.jpg
foto/thumb/0000081312.jpg
foto/thumb/0000081313.jpg
 
images/palec_nahoru.gif12345images/palec_dolu.gif
images/ga_level.png 2.92   images/ga_count.png 658

Jak sme sportovali Pro zdraví aneb Újezdský duatlon

TitulekAutorDatum
Díky :)Aleš Gregor22.04.2009 09:27:19
images/line1.gifRe: Díky :)WTB22.04.2009 15:12:07
images/line4.gifimages/line1.gifRe: Re: Díky :)Miroslava Rýdlová22.04.2009 20:09:38
images/line4.gifimages/line4.gifimages/line1.gifRe: Re: Re: Díky :)WTB23.04.2009 12:48:59







© Bikebase.cz 2007 – Bikebase systém pro prezentaci závodníků a vyhodnocování výsledků s okamžitým zveřejněním na internetu. Právě nás tu je: 33
Autor projektu: Aleš Gregor, graphics: Michal Mach, coder: REDY TUGO images/rss.gif