dovolená

07.11.2010 - Víťa Znorovský

Bajkování kolem Canazei

foto/_0000114773.jpg
Letos jsme opět zavítali do italských Dolomit, tentokrát do Canazei. Úžasně situované místo, položené v nadmořské výšce 1450 m.n.m., obklopené masivy Marmolada, Piz Boé, Sassolungo či Catinaccio, přímo na úpatí legendárních sedel Passo Pordoi či Passo Sella. Těmito a dalšími argumenty jsem do této akce vmanévroval ostatní účastníky a jelo se. Byl jsem nadšený plánováním, celé jaro jsem byl totálně natěšenej, no a pak na místě samotném přímo uchvácen. Ale jak říká klasik, spočítané to bylo správně, jen to násobení tam haprovalo ...,ergo kladívko, všechno nelze domyslet...
V sobotu 29.5. jsme vyrazili na noc, před sebou cca 700km. Sice nebylo přívětivé počasí, ale v Alpách se to vždycky rychle mění, šířím kolem sebe optimismus. Po mírném bloudění nalézáme zastrčený penzionek přímo pod lesem http://www.casalorenz.com/.
foto/_0000114779.jpg
Od rána však leje,bez známek zlepšení teď bych potřeboval s trudomyslností pomoct sám. Takový jsem měl plány .. Po jedný odpoledne se mraky trhají, slunce vykukuje, nálada se zlepšuje a vyrážíme. Je kolem 12C, z Alba Canazei, místní název Alba Delba, valíme údolím Val Contrin směr Rifugio San Nicolo po č.602. Kamenitá cesta je vskutku ostrá, takže tlačíme.Slyším tiché protesty. Cesta se láme, před námi se otevírá nádherné údolí. Radost nemá dlouhé trvání, konec údolí přechází v pěšinku vhodnou na pěší treking. Sporadicky mázlé kameny červenou barvou potvrzují, že netlačíme korytem potoka, ale že se pohybujeme po „značené“ stezce. Tlačíme a tlačíme, stoupání je bez konce. Mrmlání se zesiluje. Vycházíme z lesa, otevírají se nám rozsáhlé pastviny se štíty skal v pozadí a je slyšet neustálé pískání svišťů. Okolní svahy jsou protkány jejich cestičkami, pohybují se jich tu snad desítky. Útrapy však nekončí, musíme se dostat do sedla a pak druhou stranou dolů, jak jsem to naplánoval na Googlu! Zazněl návrh, jako že bychom se mohli vrátit. Počasí nám ale přeje, je polojasno, času máme dost argumentuju, jede se dál. Louky jsou však promáčené a poslední stovky metrů se chtě nechtě probíjíme hlubokým mokrým sněhem. Skupinka se trhá, snažíme se najít každý svou pěšinku, ale žádná lepší varianta neexistuje. Zapadáme po kolena do sněhu, bajky taháme či tlačíme z posledních sil. Po ujetí 9km jsme v sedle u Rifugia San Nicolo / 2330 m.n.m./.
foto/_0000114777.jpg
Rychle se navlékáme do všeho co zbylo a teď už to bude jen úžasný sjezd. Promoklá zemina ihned zalepila dezén plášťů a z jinak skvěle vyhlížejícího sjezdu se stává neřízený skluz. Horní partii zvládáme s několika zdravotně nezávadnými pády, později najíždíme na štěrkovou a pak asfaltovou cestu. Přes Pozza di Fassa /1325 m.n.m/ po hlavní cestě SS48 domů.
Dnes 32km a 942m převýšení.
Pondělí 31.5.
Dnes se k nám přidává i Tony, který se nedělního vydatného švihu nezúčastnil. Je téměř fit, i když se mu po našem včerejším vyprávění trochu přitížilo. Upravuji opět plán s ohledem na sníh, který je odhadem ve výškách nad 2000 m.n.m.. Dnešní trasa povede kolem masivu Sassolungo, kde bychom se dle mapy měli pohybovat právě na této hranici. Vyrážíme údolím Val di Fassa do Campitello di Fassa, dále údolím Val Duron. Cesta č. 532 je zprvu náročná, ale štěrková, s několika zastávkami ji zdoláváme za pěkného počasí, teploty se pohybují kolem 14C. Později se údolí rozevírá u Riffugia Alpino Micheluzzi /1860 m.n.m./a naskytuje se nám další úžasný pohled, přímo filmová krajina se zelenými loukami, dřevěnicemi, v pozadí s majestátními štíty.
foto/_0000114781.jpg
Konec údolí vyúsťuje do sedla a to velmi příkře. Teplota rychle klesá a opět se probíjíme sněhovými poli.
foto/_0000114785.jpg
Sedlo je pod sněhem a teplota se zastavuje u +3C. Díky slunečnému počasí a netuše co nás čeká, je nálada stále dobrá.
foto/_0000114786.jpg
Dostáváme se k Riffugiu Dialer /2145 m.n.m./, odkud po krátkém odpočinku pokračujeme parádním singltrailem, přerušovaným opět sněhovými poli, až k Rifugiu Zallinger 2054 m.n.m. Dáváme si mňamku a k údivu zjišťujeme, že personál tvoří dva Slováci.
foto/_0000114788.jpg
Pokračujeme za krásného slunečného dne stále pod masivem nádherným údolím dřevěnic po cestě č.7, směr Monte Pana, sjíždíme až na hranici Val Gardeny. Odkládáme přebytečné svršky a pokračujeme cestou č. 528, která evidentně vede stále vzhůru, směr Rifugio Comici. Cesta přes lávky a louky přechází ve zpevněnou štěrkovou cestu, která směřuje podél sjezdovky. Výživná část cesty se zmírňuje, více se otevírá, skýtá naději, že se pojede snáze. Naděje ovšem končí vstupem do soutěsky, kde nezbývá než se trápit pěšmo.
foto/_0000114789.jpg
Nálada mužstva notně povadá a čekám, kdy něco znenadání přilétne od „kamarádů“.
foto/_0000114790.jpg
Konečně martirium končí výjezdem na asfaltovou komunikaci u Rifugia Passo Sella /2180m.n.m./ a vyjíždíme do sedla Passo Sella/2240 m.n.m./, kde jsou opět +3C, oblékáme na sebe, co zbylo a sjíždíme do Canazei a domů. Při 12km sjezdu teplota ještě o stupínek klesá. Dnes 50km a těměř 1800 m převýšení.
Úterý 1.6.
foto/_0000114792.jpg
Třetí den tradičně věnujeme výšlapům, bajky necháváme odpočívat. Cílem má být jezero Antermoia /2497 m.n.m./. Popojíždíme auty do Ciampestrinu, odkud se vydáváme údolím Val de Dona po cestě č. 577. Zpočátku je stoupání skutečně strmé, jak už jsme si tu mohli zvyknout, později se před námi otevírá opět úžasný pohled na rozlehlé údolí, zpestřené dřevěnicemi. Údolí je téměř bez života, tedy kromě dvou turistů a neskutečného množství svišťů, kteří si pískáním předávají signály jak o život. Dokonce se nám podaří si jich několik vyfotit. Dostáváme se k rozcestníku, kde nastává diskuze, jestli máme trvat na původně vybrané cestě, která je ukryta pod vysokou vrstvou mokrého sněhu či pokračovat po suché trase do sedla údolí. Dělíme se na dvě skupinky, ale nakonec to vzdáváme, skutečně bychom byli zcela mokří a to v této nadmořské výšce a vzdálenosti od civilizace to může znamenat problém. Spojujeme se s první skupinkou a vylézáme na nedaleké hřebeny, odkud se nám naskýtají opravdu úžasné pohledy. Zpět do údolí však volíme cestu č. 580, která nás svede podél potoka do
foto/_0000114791.jpg
Mazzinu, odkud jdeme po chodníku cca. 1,5km k zaparkovaným autům a domů.
Středa 2.6.
foto/_0000114793.jpg
Další den je opět naplánováno bajkování, a to na Lago di Fedaia 2044 m.n.m. Původní myšlenka byla vydrápat se na Passo Pordoi a pak stezkou Bindelweg až k přehradě Fedaia. Sníh všechno zkomplikoval, proto jsme vyrazili z Alba Delba rovnou po silnici SS641. Cesta ubíhala dobře, počasí přálo, za hodinku a půl jsme byli nahoře. Cestou jsme projeli několika malými betonovými tunýlky, poslední ve skále byl cca 400m dlouhý. Částečně jsme objeli jezero, dokola to opět pro sníh nebylo možné. Ještě jsme si obhlídli přehradu a teď přichází to, nač jsem se těšil! Sjezd po pěšině, hned pod přehradou, po cestě č. 605. Je to parádní, místy až trialová trať. Furt na brzdách, dokud se po několika stovkách metrů se sklon nezmírní, pak už to valíme. Luboš některá místa okořenil vkusnými pády, kdy vystoupil z bajku.
foto/_0000114794.jpg
Dojíždíme k hlavní silnici a už to vypadá, že nezbyde než se napojit, když za zatáčkou pěšina pokračuje dál a dál lesem, až do naší vísky. Poslední úsek cesty jsme si ještě jednou po asfaltu vyšlápli a singltreilík si znovu pěkně užili. Móóóc pěkný.
Dneska 29km, 800m převýšení.
Čtvrtek 3.6.
foto/_0000114795.jpg
Dnešní den jsme opět naplánovali část cesty po asfaltu a to k jezeru Carersee po cestě č. SS241. Chtěli jsme se vyhnout sněhu a taky využít dobrého počáska k delší etapě. Klasicky údolím Val di Fassa po cyklostezce jsme se bez námahy sklouzli do Poza di Fassa, odkud jsme vystoupali údolím po SS241 do sedla Passo di Costalunga 1752 m.n.m. Odtud jsme se snažili najít lesní cestu, což se nám nakonec podařilo. Skutečnou bajkovou lahůdkou, lesní pěšinou, přes kořeny a kameny jsme dojeli k menšímu horskému jezírku, odkud jsme přejeli k Lagu di Carersee /1519 m.n.m./. Opravdu tajemně nádherné jezero, obklopené lesy a skalami, mohu jen doporučit. Zpět do sedla jsme vyjeli po silnici SS241 a v sedle jsme odbočili vpravo na cestu č. 519. Adrenalinovým sjezdem jsme dojeli až do Moeny, odkud jsme po cyklostezce podél říčky Torrente Avisio dojeli domů.
foto/_0000114796.jpg
Dnes 63km a 1350m převýšení.
Pátek 4.6.
foto/_0000114798.jpg
Vzhledem k tomu, že část bandy potřebovala domů již v pátek, rozhodli jsme se na závěr nic dalšího nevymýšlet a vychutnat si již jednou absolvovaný a vyzkoušený švih na Lago di Fedaia. Klasicky jsme vyjeli po silnici doprovázení hrozny motorkářů na Fedaiu, kde jsme se rozdělili. Počasí se každým dnem lepšilo a dnes slunečno, teplota dosahovala 19oC. S Tonym jsme si to ještě jednou dali pěkně zostra po č. 605, ostatní v rozumné snaze zachovat si zdraví, se svezli po silnici. Byla to opět palba, některá místa jsme nedali, ale celkově to bylo velmi svižných 10km sjezdu. Bajkověji zaměřeným borcům vřele doporučuji.
foto/_0000114797.jpg
Poslední den 20km, 620m převýšení.

 

Co závěrem? Každý rok se takováto akce rodí v bolestech, nakonec je to vždycky úžasný. I letošní bajkování bylo skvělý a vrátil bych se tam hned. Tak snad zase příští rok někde v Alpách …

 

Více obrázků:
http://vznorda.rajce.idnes.cz/Dolomiti-Alba_Canazei_30.5.-5.6.2010/

 

Pokuď tě zajímají i pohyblivé obrázky, mrkni na:
http://www.stream.cz/video/530908-dolomiti-6-2010


 

images/sekcehlleft.gif

Soubory ke stažení

images/sekcehlright.gif
images/palec_nahoru.gif12345images/palec_dolu.gif
images/ga_level.png 2.84   images/ga_count.png 952

Italské Dolomiti 2010

TitulekAutorDatum
DolomityBlacky11.11.2010 11:52:11







© Bikebase.cz 2007 – Bikebase systém pro prezentaci závodníků a vyhodnocování výsledků s okamžitým zveřejněním na internetu. Právě nás tu je: 11
Autor projektu: Aleš Gregor, graphics: Michal Mach, coder: REDY TUGO images/rss.gif