Jihlavská 24 MTB,MČR 24 hodin MTB a 12 hodin MTB,19.-20.5.2012 - 2.část (Juris)

07.06.2012 - Jiří Březina

Toto jsou živé postřehy Pavla Juráčka z trati na 24 hodin:

24 h na biku v Jihlavě

12-13:00 start, rychlá jízda, vítr ve vlasech a úsměv na rtu..
13-14:00 tradičně a brzy dostávám hlada a po čtvrtém okruhu stavím -
polívka, amoleta, bramborák, red bull, snickers, pomeranč, sojovej suk a cokoliv co se nám válí po stole ve stanu...
14-15:00 páté kolo stavím pro hajzl papír kdybych se po tom protrhl
na trati, ale pečlivě sestavený předchozí obídek zabírá a probírám
se z krize, která mě po dvou hodinách závodu dost vyděsila
15-16:00 nepohodl jsem se střevy, bouří se a nějak bublají..,v depu supr toj tojka -
již tak brzy odpoledne slušně zaplněná..., vrací se mi úsměv na
tvář, Bříza jezdí jak hovado - já tak jenom vypadám
16-17:00 kouč Lukᚠhecuje, krmí, opaluje se, trestá škopky a začíná
litovat, že nezávodí, už jsem se vyrovnal s o hodně rychleji
jezdícími závodníky na 6-ti hodinovce
17-18:00 dává o sobě vědět únava a nevyspání posledního týdne - zívání a usínání za bílého dne mě před noci silně povzbuzuje..okruh je už pěkně zajetej a začínám tam mít "oblíbený" místa
18-19:00 dávám asi desátej výklad o
rohloffu a řemenu spoluzávodícím zájemcům, kolo šlape na jedničku, hlava krotí nohy s obavami před "posledními" 18-i hodinami
19-20:00 přichází fyzický kóma, nedaří se překonat, ale snažím se nezastavovat
20-21:00 stavím, jím co vidím, hecuju se, Lukᚠnosí pokrmy z bufetu a montuje mě lampu na noční romantiku, nechám se vyhnat na tra po delším posezení, ve stanu je sranda jen Bříza se tam moc nezastavuje, pořád jezdí jako hovado a je strašně vážnej..
21-22:00 přioblíkání, stmívání, fakt paráda
22-23:00 pořád paráda, prach se tetelí v kuželu světla, ve městě jsou všichni ožralí a slováci po hokeji navíc smutní
23-24:00 bude půlka za námi, Bříza se stává vicemistrem, jezdil jako hovado
00-01:00 tra´t se vylidnila, děcka z krátké skončili, někdo šel chrnět, kroužím dál a nepřipadá mi to divný, schody u hospody se plní fandícím davem, průměr jim tipuju na 3 promile v krvi..
01-02:00 snažím se na něco myslet, ale mám v bedně úplně prázdno, v nohách taky - dutina, stavím na několik polívek a pokec s kolektivem
02-03:00 stavím si poladit drhnoucí podvozek ondřejovou mastí, blahodar...
03-04:00 nejočekávanější moment závodu je tu - začínají řvát ptáci a svítá! doprovod Lukᚠa Bříza střídavě pospávají a hecují
04-05:00 ranní setkání s toitoikou, začínám ožívat
05-06:00 posledních 6 hodin ..vždycky mě bavili závěry závodu
06-07:00 pokus o absolvování závodu bez chemie naboural Břízův gutar, ale díky, svítá podruhé...
07-08:00 zjišuju, že jsem jezdil s respektem a moc se těch 20h šetřil, zatápím si pod kotlem, aby to konečně zabolelo
08-09:00 doprovod na mě slušně huláká, na trati je veselo, město ožívá - jako většina spolupsychopatů na trati...
09-10:00 počítám kolik kol mě ještě čeká, mozek nereaguje, tupě se usmívám, tupě šlapu, ale dobrý...
10-11:00 ty volé, už to bude, chlapci mě hecují k dojetí někoho na červeným kole - super zadání... ale zabírám
11-12:00 euforie při vjezdu do posledního kola, mocná radost v cíli, bylo sucho, přes den jasno, v noci tma, kratší závody jezdit nebudu !
Díky za doprovod Lukášovi a vicemistru Břízovi, bez nich bych se popravil a akci si neužil.