| o závodech19.06.2012 - Mirek Helmich Král je láska ke krásné umavě a k lidem pořádajícím tuto akci (na jaře bikový, na podzim silniční). Král je závislost na startu se těí, po pár desítkách km se prokleje u nikdy více, aby jsi v cíli byl rád, e jsi přeil, ale druhý den, druhý den se těí na dalí ročník. A to je kadý rok. Vlastně půl rok. Jdeme na to, proli jsme se pod obloukem, pípnutí čipu a vyjídíme, zahýbáme do vedlejí ulice kupodivu taky vede do kopce. Začal Král umavy. Někteří za to vzali, jakoby jsme jen objeli blok baráků a jeli do cíle . Najídíme do terénu, staré známé trati z předelých let. Jedna změna tu je. Nepamatuji si, e by louka dole pod kopcem byla suchá. Práí se neskutečně, není vidět pomalu na zadní kola.
Rychle přealtrovat a vzhůru nahoru. Jedeme po jiné trati, je krásně jezdivá, i kdy nahoru. Lubovi sděluji, e si hlídám tep a nechci jít přes něj. Přila první výzva Lubovi, a jede sám, e do cíle nějak dorazím. Odjídí, aby se za chvíli vrátil a konstatoval, e na kopec u to není daleko. A navíc mi vypráví, jak se mu krásně jede, pohodově, nádherné výhledy a já začínám lapat po dechu a lýtka se mi zapalují. Přichází 11km míjíme vrchol Rovné, chci přeřadit na střední talíř a nic. Jen prázdná snaha tlačit páčku. Řetěz zůstal na 22 převodníku. Do kopce dobrý, ale za chvíli je tu sjezd ze Zdebořic na první pitnou oázu v Čiháni. Snad tam bude servis. Náhorní rovinka. Krásné výhledy a já, který se snaí jet rychleji ne 30km/hod. na převod 22x11. Musí to být krásný pohled. Natěstí se rovinka brzo stává nakloněnou směrem dolu a sto kilo je v převaze k ostatním chrticím bikerům s jejich převodem 44x11. Neměli anci. Přijídíme na občerstvovačku a mířím hned do servisu. ok - mladík tam stojící mi oznamuje, e lanko nemá, ertéř . Přichází skutečný mechanik od Authora. Lanko sice ji dlouho na závodě neměnil, ale ve své kouzelné skříňce jedno najde (pravděpodobně na přehazovačku). Kolo je hotové. Velké dík, zlaté ručičky, poděkování a vyráíme vstříc dalímu osudu. Lýtka se ozývají silněji, ale co víc, čas strávený na oáze jsem nepromarnil a vypil více ionáku, které jsem doplnil dvěma banány L. A začíná výlap na Drkolnou. aludek mám jak na vodě a v ní plavající banány
. Jde to v rychlém sledu, krátká stoupání střídají sjezdíky. Natěstí motokrosová tra je suchá,
dobře drncavá a krásně sjetelná, dole ádné muldy, a tak mi konečně hezky slehlo občerstvení.
Kluci z HS tvrdili, e jsou zatím tady bez práce, co jsem jim přál i pro zbývající čas zde. Lýtka začínají nepříjemně bolet. Sjezdík a je tu Chlístov velká občerstvovačka. Doplňujeme pití, beru rohlík se salámem a solí, pomeranč, hrozinky. Lubo je netrpělivý a u krouí kolem. A tak si jdu pro kolo, napřahuji ruce a tak 5 cm od uchopení zjiuji, e něco není v pořádku - sahám na jiné kolo Sjezdík do Nemilkova. Já slézám. Vodník hromuje,chtěl duičku a místo toho tu jdu jak na promenádě. Chladná voda ale prospívá mým lýtkům. Opoutí mne na chvíli bolest v nich. Následuje krásný asfaltový výlap, první po cca 30km v terénu - do Chotěova, zde mizíme opět v terénu Zahálka, Častonice. Rozdělení tratí, není návratu. 37km 2 hod.50 min. Jedeme na devět hodin místo mnou zamýlených deset. Buď vítán, kdo v dobrém přijídí Keplo - Kochánovsko. Projídíme Zámyl, známý to kopec z Road AK, teď napříč a vzhůru, a vzhůru .. to snad ani nemá konce. Nakonec má Keply občerstvovačka. Klasika z přechozích oáz - pití, salám Lubo nechá mazat řetěz (brod si vybral svoji daň) a jedeme. Tady to znám - to je v protisměru legendárního silničního výlapu na Kochánov (silný záitek, koberec vedle silnice, aby se neničily kufry ) a jede to v rychlém sledu, nestačím ani nadávat nahoru dolu, ale ádný brutus iroké cesty, nádherné výhledy - Mochov, dalí Javoří, Dolejí Těkov. V jednom delím sjezdu se mi zaklínilo přední kolo mezi dva utry, díky posedu za sedlem jsem to ustál a kolo se vysmeklo. Sjedeme dolu technický úsek pohyblivé kameny, úasné, navíc zakončené potůčkem (tedy měl jen 2m ale byl kamenný), uprostřed mne zastaví prudce kámen. Jdu nekontrolovatelně vpravo. Pravá polovina ve vodě telefon, doklady..naraený loket . Suím, vrací se Lubo, přijídí dalí biker, trochu odřený a pinavý neustál průjezd kameny. Odjídíme a u nás zase enou do kopce a ten je - lezu z kola, Lubo jede. Zase dlouhej kopec, proklatě, Lubo se vrací a dá si to z půlky znova. A zase ta moudra jaká se dnes jede pohoda, počasí, výhledy
. Ve jednou končí, tak i tento . Poslední velký zub na pile profilu, Vysoký hřbet, teď u kopce (na umavě ). Sjídíme na silnici Keply - Stará Hu (3 km od sebe po asfaltu a my se dřeme 20 km v terénu s 2 pořádnými brdky). A sjídíme po asfaltu k silnici elezná Ruda - Klatovy a vyjídíme z lesa. Lubo zpomaluje. Vlevo od silnice je NÁDHERA údolí Křemelné s Gerlovou pasekou, vpravo bývalé Zhůří a vzadu na obzoru Poledník. Lubo se ptá, co je to za ty dvě budovy no přeci Velký Javor! Jedeme krokem. Lubo si vrývá do paměti tuto nádheru, pro silničáře tolik známou. Uhýbáme na louku (tu jsme jeli obráceně na legendárním prvním ročníku Klatovy-Javor-Klatovy), plháme nahoru a začala jedna změna od této doby - vlastně u jen předjídíme. Na louce jsme udělali dva borce. Nahoře si dejchnu Ventolin a přidám energetický dryják, jsme u vrchu Javorný, objídíme jej a přichází dalí nádherný sjezd kolikátý u dnes -
a já si uvědomuji, e od mých zvyklostí vlastně vechny jedu, jetě není vyhráno. Jedu víceméně po známých cestách, větinu tras po lesních kořenech a kamenech máme za sebou. Projídíme dalím brodem a vzhůru brdek spojení tratí, natáčí nás na kameru bereme se za ramena a jedeme do kopce, brdek dolů. Střední u je v tuto dobu doma na kafi a párku. Trochu jsem zatopil pod kotlem a od Staré Huti jedeme trochu sviněji - tedy já. Lubo se kochá, ví e jetě přijdou kopce Jo znalec se pozná. A jsme v Braníčkově poslední občerstvení. Napít, najíst a jedeme dál. Přichází prudký sjezdík zakončeny rozbitou cestou od lesáků a brod. Lubo nějak moc nebrzdil, a tak pomalu do půlky z břehu doskočil a pokračoval plynule dál. Já si zase zchladil lýtka. Jede se o poznání lépe. Chvilku rovinka, pak přes přejezd a sjezd z Bruskova do Úloh (setkání s krátkou), Podolský mlýn a (začíná dalí makačka) výlap na Sv. Bartoloměje. Na začátku slízám z kola a povzbuzuji Luba. Jde zde hodně lidiček z krátké. Lubo je jediný, který dává, svah se stává strmějí, řvu na něj a on to dává (vechny kopce vyjel ), za zatáčkou nasedám a zbytek kopce dávám, ač je zde moc pěích z krátké, i v tuto pozdní hodinu. Jede se hned lépe, kdy člověk můe předjídět a má kde. Je to k nevíře, ale dávám i kamenný sjezd z Boudovky, občas s ekvilibristikou, ale ve jsem ustál. A u je to víceméně z kopce, pár brdečků a TKK lahůdka Červ . Za Křitínem dřevěná lávka a prudký brdek, lapu čím dál rychleji, ale zpomaluji spadlý řetěz . Chvíli pěky, naskakuji a dál u na kole, traverz, výhledy na Poumaví (vzpomínka na předcházející MTB Krále). Hejno a poslední výlap v Újezdci ale kamenný, telefon drnčí. Neberu, jedu dál, za půl hodiny znovu, dívám se, Radek. Asi u je dlouho v cíli. Proč pospíchá, kdy je tak krásný den. A u se spoutíme k Lubům, chvíli po asfaltu (konečně) a za tratí objedeme cílový prostor, pod most a zpět do cíle. Cílovou rovinku Expert jsme vypustili a jeli delí klasiku.
Lubo mne do cíle vtlačil. Myslím, e si to dnes uil.Nová tra se v náročnosti vrátila ke svému standardu prestiních maratonů a přitom zůstala nádherná, jezdivá, propustná. Kadý si zde najde ten svůj povrch zpevněné lesní a polní cesty ale převaují, přesto je zde i dostatek kamení, kořenů, otoliny, panelů a i v parných dnech dostatek osvěení v podobě brodů více jak dvoumetrové jsou 4, potůčky se nedají spočítat. O výlapech a sjezdech jsem ji psal. V cíli super, jídlo, pití, běel program, vyhláení a jeden velký pokec. To je přímo drbárna. Zkusili jsme s Lubem regenerační program na elektrooky na stehnech (musím konstatovat, e to pomohlo a druhý den jsme měli pouze stehna jako bychom nic nejeli). Zbytek těla mi dával najevo, co si o sobotě myslíJ. Kluci sbalili stan a jeli domů. My plni dojmů jsme li na večeři a mladí zůstali na muziku .. Co dodat? Pořadatelé odvedli VELIKÝ kus práce, nejen výběrem trati, ale i celým svým zázemím. Pár drobností by se nalo, ale jedná se o nové místo a tratě, take mouchy se vychytají. Bohuel loňskou občerstvovačku v Běhařově nepřekonaly . To byl vrchol, kterému se přiblíí málokdo, ale těko asi někdo překoná . Zvlátě děkuji Lubovi - bez něho bych moná dlouhou nedokončil, ale rozhodně bych si ji tak neuil. Dle jeho slov byl moc spokojený a umava se mu líbila. Váím si vech lidiček, kteří dojeli na jakékoliv distanci, a tím se stali pomyslnými Králi umavy. Za moje známé bych chtěl zvýraznit výkony vech hendikepovaných, a naeho mladého koníka - Davida Jarého. Mirka, Radka a Janu, kteří toho moc nenajeli a dali dlouhého Krále, Jáje a Tomovi s kamarády kteří dali střední tra. A jsem nesmírně potěen výsledkem Karla po tak těké operaci páteře a téměř dvouleté rehabilitaci je zpět ve své úasné formě a výkonnosti, nebýt problémů s řetězem, mohl být na Královské trati mezi prioritní stovkou. Karel prostě vyhrál svůj sportovní ivot. A vo tom, VO TOM TO JE. Král mrtev, a ije KRÁL
|
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||








Ale Gregor
Michal Mach
. Prostě ta váha si mne neváí
. Události s přicházejícím jarem dostaly spád - přihláka na Krále, oznámení a přihláení syna s kamarády na střední tra, letecký den ve Valticích a následná regenerace bifteku na levé noze a u jedeme s Radkem na Krále. Lubo kamarád, co mě ukecal na dlouhou, je v autě těsně před námi. Máme nastudovanou trasu dlouhého Krále, řadu míst jsem projel v rámci jiných Králů, či legendárního MTBO Klatovy Javor - Klatovy, profily (pěkné zuby). Rosničkáři slibovali v týdnu detě, ale natěstí studená či teplá fronta zůstala schována za horami na německé straně umavy. 
Zařazuji se do startovního pole někde uprostřed 650 hlavého pole. Samé konferencování, upozornění na tra, vítání v Klatovech a začínají Manowar, tep a adrenalin stoupá, začínají bubeníci, poslední virbl a kanón.
. Najídíme do terénu, staré známé trati z předelých let. Jedna změna tu je. Nepamatuji si, e by louka dole pod kopcem byla suchá. Práí se neskutečně, není vidět pomalu na zadní kola.







), za zatáčkou nasedám a zbytek kopce dávám, ač je zde moc pěích z krátké, i v tuto pozdní hodinu. Jede se hned lépe, kdy člověk můe předjídět a má kde. Je to k nevíře, ale dávám i kamenný sjezd z Boudovky, občas s ekvilibristikou, ale ve jsem ustál. A u je to víceméně z kopce, pár brdečků a TKK lahůdka Červ 

. 






2.76
97