rozhovory

02.11.2012 - Martin Viktora

foto/_0000122652.jpg
Pro připomenutí skončené sezóny a třeba i motivaci do sezón dalších přinášíme rozhovor s Janem Matouškem, suverénem letošního ročníku Pekla Severu v kategorii Junioři + muži.
Na startu vždy usměvavý a kamarádský, na trati suverén – Jan Matoušek. Třiadvacetiletý závodník z České Lípy jezdící za Eleven team Příchovice nám pověděl něco o sobě a o průběhu letošní sezóny.

 

Honzo, pro začátek nám prozraď něco o sobě? Pracuješ nebo studuješ?

 

Pátým rokem studuji vysokou školu ŠkodaAUTO v Mladé Boleslavi, obor Ekonomie a Management, kam téměř denně dojíždím z České Lípy. Ještě mi tu zbývá odkroutit něco málo přes rok studia. A o sobě…měřím 185 cm, vážím 68 kg a jsem býk (smích, pozn. autora).

 

Jak dlouho se už cyklistice věnuješ a děláš jiné sporty?

 

Cyklistice se věnuji 10 let. Snažím se neustále něco dělat a tak občas zajdu třeba do bazénu, především v rámci zimní přípravy. Ale to hlavně z důvodu, abych se z toho sezení na kole nezbláznil. Předtím, než jsem začal jezdit „trošku víc“ na kole, jsem několik let věnoval společenským tancům a motokrosu.

 

foto/_0000122648.jpg
Potkat tě můžeme na bikových i silničních závodech. Považuješ se spíše za bikera nebo silničáře?
Mnohem lépe se cítím v terénu než na silnici, takže určitě za bikera. Silniční cyklistika mě příliš neoslovuje a tréninky na silničce jsou pro mě spíš nutné zlo a tak se často stane, že si trénink na úzkých gumách proložím nějakou tou terénní vložkou přes les (smích, pozn. autora).

 

Co považuješ za svůj největší úspěch letošní sezóny. Kolik závodů jsi odjel a který se ti nejvíc líbil?

 

Největší úspěch letošní sezóny je asi to, že jsem neměl žádné zranění. Ale z těch cyklistických je to určitě každé vítězství, kterého dosáhnu. Z letošních 31 závodů jich bylo 15 vítězných. Nicméně třeba i 5. místo na Nova Author cupu beru jako úspěch, který přišel na úplném konci sezóny. Tenhle závod jsem jel už vyloženě jako „zavírák“, proto jsem s umístěním spokojen.
Nejvíce se mi líbí atraktivní a něčím zajímavé tratě. Třeba se mi po letech začala líbit trať Pekla Severu - Okruhy pod Jehlou v České Kamenici. I přesto, že se poslední roky nejezdí technicky náročné pasáže v zadní části okruhu, si trať zachovala svou krásu.

 

Tím se dostáváme k samotnému seriálu Peklo Severu. Na prvním závodě XC v České Kamenici jsi odjezdil celý závod sám. Baví tě vůbec závod, když nemáš konkurenci?

 

Do každého závodu jdu s tím, že ho chci odjet naplno. A i když už jedu třeba s půlminutovým náskokem, tak rozhodně ve svém tempu nijak nepolevuji a snažím se soustředit jen na sebe a svůj výkon.

 

Na druhém závodě O Pohár starosty města na hřišti v České Kamenici už začal vystrkovat růžky Tomáš Barták, který s tebou odjezdil polovinu závodu, než jsi mu pak definitivně odjel. Byla to z tvé stránky jen taktická hra nebo jsi měl s Tomášem opravdu práci?

 

foto/_0000122644.jpg
Závod na fotbalovém hřišti v České Kamenici je hodně specifický. Na první pohled se jeví, jako až příliš jednoduchý – téměř nulové převýšení, žádné technicky náročné pasáže – ale opak je pravdou. Obvykle jsem po tomhle závodě víc unavený než po nějakém maratonu.
Charakter trati nahrává tomu, že jezdí větší či menší skupinky závodníků. S Tomášem jsme se na čele osamostatnili poměrně brzy (pokud si dobře vzpomínám) a okamžitě jsme začali budovat náskok před pronásledovateli. Tomáš jel letos hodně agresivně a moje snahy tahat naší skupinku mi znepříjemňoval neustálými nástupy. Zhruba po 10 kolech jsem viděl, že v sobě Tomáš nemá obvyklou jiskru a tak jsem začal připravovat svůj útok. Ten přišel v polovině závodu a já se konečně dostal na čelo. Okamžitě jsem zvýšil tempo a doufal, že mu co nejdříve odjedu. To se nakonec povedlo a já tak vybojoval své druhé vítězství v seriálu.

 

Třetím dějstvím byl cyklomaraton Fofr cup v Prysku. Letos jsi skončil třetí za Honzou Strožem a Michalem Malíkem. Také byla první možnost přímo se srovnat s ostatními kategoriemi? Jaký byl závod?

 

Na tento závod nemám dobré vzpomínky, neboť jsem zde měl v roce 2009 pád, jehož výsledkem bylo nepříjemné zranění lokte. Je to však už 3 roky a člověk se rychle oklepe, proto jsem do toho šel, jako do každého jiného závodu. Úvodní kopec rozdal karty ve prospěch čtveřice: Honza Strož, Michal Malík, Tomáš Podrazil a já. Čekal jsem, že s námi bude ještě někdo z Veteránů 1, ale nestalo se tak. Nicméně po sjezdu do Kytlice na nás však začala nepříjemně dotírat grupa vedená Honzou Novotou, na což reagovala naše skupinka mírným zrychlením. Nejprve z našeho vedoucího kvarteta odpadl Podrážka (závodník Tomáš Podrazil, pozn. autora) a následně i já. Cílem jsem nakonec projel jako 3.

 

Nakonec závěrečný závodu Pekla Severu Časovka na Jedlovou. Překonal jsi pět let starý rekord, získal prize money a potvrdil celkové vítězství v seriálu. Co víc si přát? Popiš nám ten den.

 

Časovka na Jedlovou… co k tomu dodat. To letos bylo téměř nekonečných 11 minut bolesti, utrpení a obrovského sebezapření. Člověk má po projetí cílem takový zvláštní pocit jako je pálení na prsou, pálení nohou, rukou… (smích, pozn. autora)
Ale teď vážně. Na Jedlovou jsem letos jel s tím, že bych si mohl dát svých 11:20 a nechat rekord Jirky Podrazila v klidu spát. To se ovšem nestalo. Navzdory zmiňovanému pálení nohou, rukou a všeho možného jsem při projetí cílem pohledem na sportester zjistil, že Jirkův rekord s 99 % pravděpodobností padl! Samotná představa zmírnila v tu chvíli pocit vyčerpání a únavy. Byl jsem mile překvapen svým výkonem, ale ještě nebylo nic oficiálně potvrzeno. Utvrdilo mě až vyhlášení výsledků a já si mohl naplno užít pocit vítězství.
Jirkovi se tímto omlouvám za „přebrání“ jeho dlouholetého rekordu, který se v mých očích jevil nepřekonatelný. Přesto se mi zdál rekordní čas už dosti vousatý, tak jsem ho lehce, podotýkám lehce omladil o 2 vteřiny!
Celkového vítězství si cením.

 

Co bys závěrem vzkázal pořadatelům Pekla Severu?

 

Jako kadet jsem ještě zažil, když PEKLO čítalo 8 závodů. Atmosféra byla tehdy nepopsatelná a na startu vždy stála početná banda závoďáků. V současné době čítá seriál 4 závody. Chápu, že nějaká „úmrtnost“ je nevyhnutelná a že současný počet závodů, které kalendář nabízí, odlákává jezdce jinam, ale bylo by super, kdyby se seriál opět rozrostl. Já do pořadatelského zákulisí nijak nevidím, ale dovedu si představit, jaká velká práce se za tím vším skrývá – i „jen“ za těmi čtyřmi závody. Proto jediné co chci, je poděkovat pořadatelům Pekla Severu – zejména partě okolo Romana Horkého a Vojty Marka. Vím, že se za tím vším skrývá mnohem víc lidí, proto se omlouvám, že nejmenuji všechny.
Přeji tedy Peklu Severu a lidem okolo něj mnoho úspěchu do dalších let.

foto/_0000122651.jpg
foto/_0000122646.jpg
foto/_0000122647.jpg
foto/_0000122649.jpg

 



Foto:
Leoš Bogar, Roman Horký, Patrik Pátek, Aleš Verba


 
images/palec_nahoru.gif12345images/palec_dolu.gif
images/ga_level.png 2.84   images/ga_count.png 1333

S Janem Matouškem nejen o letošním Pekle Severu

TitulekAutorDatum







© Bikebase.cz 2007 – Bikebase systém pro prezentaci závodníků a vyhodnocování výsledků s okamžitým zveřejněním na internetu. Právě nás tu je: 41
Autor projektu: Aleš Gregor, graphics: Michal Mach, coder: REDY TUGO images/rss.gif