reportáže

05.05.2017 - Jiří Březina

foto/_0000125065.jpg

Soustředění nejen pro náš tým, jsme uspořádali v malebném prostředí říčky Bobrůvka, v jejímž hluboce zaříznutém údolí leží skrytě vesnička Skryje a na jednom z kopečků stojí nepřehlédnutelná kaplička a pod kapličkou penzion Pod kapličkou. Penzion jsme si vybrali jako základnu pro tři dny trvající (bohužel původní čtyři dny narušila účast většiny mužů na systematickém masírování ženských zadnic o Velikonočním pondělí) bikování po okolních krásách a výtvorech přírody.
Původní odhad účasti max. 5-6 lidí se týden před akcí zvednul na 12, aby nás nakonec trénovalo v pátek 8, sobotu 9, neděli 5 a pondělí (si neodpustím) 1 (já na vyjetí bolesti). Mezi bikery s různorodou výkonností, závodním i nezávodním zaměřením, se vyjímala i jedna bikerka, Anička. Z kraje tohoto reportu zaslouží poklonu. Nutno uvést, že tato děva, exextraligová florbalistka, se nechala dvěma muži (poměrně zásadní rozdíl v dělení přírody) zlanařit k cestě po vlastní, bikové ose z Troubska, resp. Ostopovic, do Skryjí, a to v pátek před prvním tréninkem. A to stejné absolvovala v neděli po posledním tréninku. Její komentář k celé akci je ve výstižné formě uveden na eFBé.

foto/_0000125063.jpg
I. den Za štrůdlem – 60 km, převýšení cca 890, slunečno (já, Pinďa, Anička, Odrazka, Jašík, Ríša, Martin, Kuba)

 

Plánování tras jsem se ujal já, jakožto „místňák“ a pro první den jsem zvolil spíš seznamovací pětikopečkový švih. Ze Skryjí rovina s malým brodečkem směr Újezd u Tišnova. Po silnici, na které se v některých probudili silničáři, proto bylo nutné je schladit stoupáním v terénu směr Horní Loučky, asfalt sjezd, nádherná cesta kolem říčky Loučka pod loučský viadukt, Předklášteří, zábavný výjezd na brdek před Štěpánovicemi, kamenitý výjezd kopce před Boračí, zábavnějším úsekem kolem papíren Prudká, vjezd do Doubravníku po asfaltu na oraz a stále po červené do Nedvědic. Zde jsem bikery zatáhl do cukrárny Milena na výtečný domácí štrůdl v ceně pamatující dobu dávno minulou. Povinné foto a aby slehlo, tak volím kaskádovité stoupání směr Sejřek. Dlouhý sjezd pro uvolnění do Doubravníku a po asfaltu nahoru na Maňovou, kde počali lehké peripetie (Anička promine) cestou necestou, polem nepolem (JZD promine), až jsme se vyhoupli v Klokočí, což jsem původně nezamýšlel. Ale občasný kufrování, tlačení, nošení k bikingu patří. Na závěr odměna v pozvolném klesání do údolí Bobrůvky, menší brodečky na osvěžení, kluci si dali sprint do posledního kopečku a další focení pod hřejivými slunečními paprsky u kapličky z roku 1928, nyní velmi pěkně upravené i s jejím okolím. Budova penzionu přímo pod námi už lákala na pozdní oběd, který dle našeho návrhu obsahoval vývar (silný zeleninovo/masový) a rybu s bramborem (majitel Petr Muller vybral lososa – super volba). To, co nám bylo naservírováno paní domácí, nemělo chybu. Na závěr výborné pivko, čaj, aperitiv, prostě na co byla chuť po prvním dni.

 

foto/_0000125064.jpg
II. den Přes čtyři rozhledny - 81 km, převýšení cca 1700m n.m., polojasno (navíc Martin Palásek)

 

Odjezd v 10 hod. stihli všichni, i když Ríša by měl klikovat za částečnou nepřipravenost (neměl v 10:00 nasazenou přilbu). A dnes se přilba bude hodit víc než kdy jindy.
Jak se ukázalo, tak můj pracovní název „Přes čtyři rozhledny“ nebyl doslovně naplněn. Od penzionu opět asfalt do Horních Louček, prakticky přes 4km dlouhé stoupání, s místy 21% sklonem, ale asfaltovým. Nad Kaly byl zmiňovaný pracovní název narušen rozhlednou Babylon, která tam ještě v únoru stála. Místo ve výšce 506m n.m. zelo prázdnotou, jen čtyři ocelové pilíře a ohniště bylo důkazem, že tam stála dřevěná, 11 metrová věž. Po 3km následoval kopec 464m vysoký, kde měla dle mapy a svědectví lidí stát také rozhledna. Tuto jsem nikdy nenavštívil, takže risk. A ten vyšel se vší parádou, včetně brutálního stoupání, tlačení a nádhreného rozhledu do údolí Dolních Louček. Sjezd do Louček, kolem nádraží nahoru, dolů k Falcovému mlýnu a následně, podle mě, do nejpekelnějšího výjezdu dne na Úsuší. Ani ne kilometrová stojka po volných kamenech, co víc si přát. S Pinděm jsme si to pěkně dávali. Hřebenovka dolů do Tišnova zakončená veselím kličkováním mezi jehličnany. Průjezd Tišnovem a hurá na třetí rozhlednu – Klucaninu, 415m n.m. Kopec se jel víc než svižným tempem, které většina ne úplně akceptovala, i když vyprovokovala. Musím uznat, že Martin Palásek, na to že se chystá na závod 1000 miles, jede hodně zostra. Po Pinďově výběhu/sběhu 133 schodů rozhledny, pádíme dál. Železné, Hajánky, Jamné, Rašov, vše po zelené, nádhernou krajinou, s minimálním čekáním na jedinou ženu v balíku, která se ale držela statečně, i když určo se skřípěním zubů. Na poslední, čtvrtou rozhlednu se ovšem všichni nepodívali. V Rašově se od nás, z různých důvodů, oddělili Ríša, Kuba, Martin P., i Anička (spíš na naše doporučení, než svobodně. Přeci jen nedělní trénink nebyl plánován jako kompenzační).
Hurá červená a rozhledna Babylon. Ano, opět, ale tentokrát opravdu stála a stojí u Kunčiny Vsi, ve výšce 657m n.m. Prý jsou z ní vidět i Jeseníky a Orličky. Nemůžeme potvrdit, foukalo studeno a my byli docela propocení. Následoval dlouhý a moc příjemný sjezd do Lomnice. Odtud asfaltový výšlap směr Ochoz u Tišnova, pokračující kamenným stoupáním na Veselský chlum (578m), kde pod slunečními paprsky proběhlo opět focení. Sjezd do Borače je pro ty, co neopomínají posilovat i zápěstí a předloktí a nespoléhají jen na pružení. V Borači jsem pozměnil trasu a za Stejskyho navádění, jsme si vyšlápli oficiální cyklotrasou do Kalů. Dost dobrý peklo, v roklině. Za odměnu jsem kluky na závěr potáhnul po technicky zajímavé modré do Huslí, přes Jilmoví a parádním sjezdem do Skryjí. Den jsme zakončili opět vynikajícím vývarem, pečeným kuřátkem s rýží a různými pochutinami kolem. Mlask, mlask.

 

foto/_0000125066.jpg
III.den Nedvědická, 44 km, 1000m n.m., jasno (ale jen 8°C) (Anička, Jašík, Odrazka, Pinďa, já)

Bohužel, poslední den soustřeďka. Zůstalo nás pět , ale to neznamenalo důvod k zevlování. Hned zkraje za Pinďovýho trasování se vyšplháme do Litavy, na zahřátí, i zatavení, super cesta. Dále po silnici nejprve dolů, potom nahoru, přes vesničku s pěti stálými obyvateli Rakové na Sejřek. Oproti pátku zelená opačným směrem dolů do Nedvědic. Pokračujeme do neznáma po naučné stezce „Pernštejn“ směr víska Smrček. Na tento tříkilometrový úsek (ano, Aničko, tříkilometrový!) nebude naše bikerka vzpomínat asi úplně v dobrým. Ale co tě nezabije........ Ženy vydrží opravdu pekelně moc. Odměnou byla cesta po žluté opět do Nedvědic. Singl přes louku, kolem skal, s fotící přestávkou na vyhlídce s panoramatem Pernštejnu, pokračující kořenitým úsekem a následným průjezdem hradu a sjezdem středověké cesty, neměl prostě chybu. Procedíme městečkem a honem na další hravý, ale technický singl směr Kasany, odbočka do pole (opět hluboká omluva rolníkům) a hup na silnic směr Nedvědice a ….....moje oblíbená cukrárna se štrůdlem. Kávička a různé pochutiny, fotky a srandičky. Největší a nejprudší srandička nás ale ještě čeká. Červenou do Doubravníku známe, jen z obráceného gardu. V obci vyšleme Aničku (Jašík se přidává) údolím do Borače a zbývající tři kolem hřbitova přes 508m vysoký kopec. Bylo to zlý, Pinďa nám dost odskočil, na chvíli vzniklo podezření z jeho zkrácení trasy. Ale ne, prostě mu to jelo. Poměrně nebezpečný sjezd jsme zvládli, stejně jako opětovné setkání s naší zbývající dvojicí. Borač a závěrečná třešnička. Pozvolně do kopečka se z asfaltu přehoupneme skrz brod na polní cestu, která po kilometru přejde v louku s cca 25% stoupáním, které končí asi po 2km nad Huslemi. Moc velká mňamka. Nevím jestli kamenitý, technický sjezd přes Jilmoví do Skryjí byl za odměnu, nebo chutnal jako trest. Ale to už je fuk. V penzionu nás čekají těstoviny na sladko v takovým množství, že mám co dělat cestou domů, abych je udržel v trávicím traktu. Ale Aničce, Odrymu a Pinďovi se porce sacharidů určitě moc hodila. Přeci jenom vracet se 40km po vlastní, šlapací ose, nějakou energii sebere.

 

P.S. Závěrem bych rád vyzdvihnul zvolené zázemí již zmiňovaného penzionu a jeho personál, který se o nás výtečně staral (od majitele počínaje, přes kuchařku a obsluhou konče).


 
images/palec_nahoru.gif12345images/palec_dolu.gif
images/ga_level.png 2.77   images/ga_count.png 217

Soustředění BS Bike ALÉ teamu, horská kola, 14.-16.4.2017, Skryje

TitulekAutorDatum







© Bikebase.cz 2007 – Bikebase systém pro prezentaci závodníků a vyhodnocování výsledků s okamžitým zveřejněním na internetu. Právě nás tu je: 7
Autor projektu: Aleš Gregor, graphics: Michal Mach, coder: REDY TUGO images/rss.gif