ostatní

11.12.2006 - Roman Palík

Můj milý cyklodeníčku,

 

píšu ti, abych se ti svěřil (ale nikomu to neříkej!), že už toho mám opravdu plné zuby. Jak dlouho mám snášet ty impertinentní narážky? Kdo to má furt poslouchat? To je pořád samé „ a kolik mᚠnajeto? a kolik tepeš? a jakou mᚠkadenci? a na kolik foukᚠgumy? a na kolik tlačíš vidlici s tlumičem? a jak ti cvakaj nášlapy?“

 

Jako by se snad život točil jen kolem kola!
No jo, já vím, že se samozřejmě vše točí kolem kola a barva samozřejmě jezdí a ne, že ne, ale jak mám vyhrát závod, tak to mi neporadíš, co!?

 


1. Úvodem:
ti můj milý deníčku něco povím, jestli chceš?
Klidně si to teda nech pro sebe, nepotřebuji od tebe žádnou radu, protože já na to přišel sám, poslouchej.
Na cestě z Nového Města do Brna mi v úseku Kuřim – Knínice při vyhýbání se autobusu v křižovatce místo zatočení doleva ustřelují přední škorpia, tělo letí střemhlav podél busu, cestující tleskají, camel a dres na mých zádech mají vynikající adhezi na asfaltu, to tedy mohu rozhodně potvrdit.
No a jak jsem se praštil do hlavy, tak mi to došlo.

 

Už vím proč nevyhrávám.
Protože mě ostatní předjíždějí.
Nesměj se, mám totiž plán. Pakliže se v dostatečné tichosti a nenápadnosti přihlásím na MIMOREPUBLIKOVÝ MARATÓN, tak tím pádem zanechám ty chrty co mě předjíždějí v CZ, zatímco já budu v cizině a tak vlastně nebudu mít cestu k vítězství zastíněnou. To jsem mazanej co?

 

Ptᚠse mě můj milý deníčku proč to podnikám?, proč to jedu?
Myslíš si, že ti napíšu, že hledám vlastní limity?, že vycházím vstříc výzvám?, abych našel sebe sama?, že mě baví kolo?, abych něco dokázal?, abych zvedl vhozenou rukavici?
Nebudu dělat drahoty a prostě ti to řeknu.

 

Leda prd, nic z toho.

 

Chci vyhrát, chci si stoupnout na bednu, nic jiného mě nezajímá. Kdyby to šlo, abych to objel autem a dojel si až před vítězný stupínek, tak klidně nechám kolo doma, kdo se má s tím vehiklem tahat. Jenomže to auto mi konzervativní funkcionáři nepovolí, tak nezbývá nic než trénovat a řádně se na takový závod připravit jak fyzicky, tak i teoreticky.

 


2. Příprava teoretická:
Milý deníčku, mᚠvůbec tušení co taková příprava na závod obnáší? Tuhle jsem třeba wywebowal, že je třeba na začátku sezóny před samotným opravdovým tréninkem najet minimálně 1000 km v nízkých tepech. A ne jen to, také je potřeba posilovat nohy do kopce, hlídat si AP, ANP, DPH, mazat řetěz, ladit 5x týdně vidlici, prsty čas od času probrnkat špice, promačkat páčky a k tomu všemu ještě musíš mít kolo!

 

Teoretická příprava, ta je vůbec nejdůležitější. Na takovou akci je třeba se řádně připravit. Zbrklost ve formě „hurá na kolo“ se můj milý deníčku nevyplácí. Proto jsem se v úvodu soustředil nejdříve a především na mentální přípravu.
Jisté je, že výsledky přinese jen tvrdý, neúprosný trénink, poctivost a odříkání.
Jdu mrknout co dávají v TV.

 

Blíží se čas vánoc, což je ideální doba na nabrání dostatečných rezerv cukrů, uhlohydrátů, polykarbonátů, karburátorů, laktátů a glykogenu, aby bylo z čeho jet. A čím víc, tím líp. Mám plán, že na Mikuláše sežeru dětem čokočerty a čokomikuláše a na štědrý večer oberu stromek ráno vystrojený. Já vím deníčku, že to nemůže na tak velkolepý počin stačit. Však taky počítám s návštěvami u příbuzných a u kamarádů. Ti jistě všichni budou držet diety, zatímco já budu ukládat cukry z jejich vánočních smrků do zásoby na závod.

 

Panečku, myslím, že já těch rozjezdových jarních 1000 km ani nebudu potřebovat. Přeskočím tu nudnou jarní část a vrhnu se rovnou na pořádný silový trénink. Nejvíc se těším na dlouhé, táhlé kopce. Tam mi to pojede parádně. Totiž, čistě vědecky mnou vzato – čím vyšší kopec, tím řidší vzduch a tím pádem i menší odpor vzduchu při jízdě.

 


3. Příprava fyzická:
Milý deníčku, fyzickou část přípravy se mi jeví vhodné započít vzhledem k pracovnímu vytížení tím, že prostě o víkendech lehce proženu bika. Ono totiž víkend k víkendu a hned je tachometr plný kilometrů.

 

Není divu, že profesionálové bez zobání nepodávají pořádné výkony, vždy oni natrénují kolikrát i 20 hodin týdně v sedle. No to je potom jasné, že jsou pak strhaní a že jim to pak nejede. Mám proti nim obrovskou výhodu, že já se v přípravě tolik neunavím. Ráno do hokny, večer většinou při setmění z hokny dom, teprve potom 2 – 3 světla z nabíječky na rodla, 2 blikačky dozadu a šup na bika.

 

Po nocích toho moc nenajedu, protože se mi jednak chce spát a druhak se po tmě bojím bubáků, ale o víkendech je to lepší, to je trochu víc času, tak vyjedu i za světla. To jsem ale potom zase moc unavený.

 


4. Trénink:
Vyvezl jsem synka na cestu kolem Priglu (Brněnská přehrada). Najeli jsme 60 km a klidně jsem si ten den mohl odškrtnout „limit splněn.“ Autem 20 km tam, autem 20 km zpět a 20 km na kole kolem přehrady.

 

Můj milý deníčku je pátek a tak, jako celý uplynulý týden prší a prší.

 

Je sobota ráno a ejhle NEprší. Pro jistotu chvilku počkám, jestli náhodou nezačne. V pravidelných intervalech kontroluji pohledem z okna jestli už nezačalo pršet. Je 17:00 stále ještě nezačalo pršet, zato se však začalo smrákat. To je k ničemu, to už nikam nejedu. Zase nic nenajedu.
Otvírám ledničku.

 

V neděli neponechávám nic náhodě a montuji na sebe čapáky a přilbu dřív, než prostrčím oka skrz žaluzie, abych zjistil stav pršení.

 

Ctěná to moje cho pohotově vyhodnocuje situaci a praví „budeš zase celý den koukat z okna, nebo pro změnu vyjedeš?“

 

Občasná kapka rozvlní kaluže, ale co, však nejsem z cukru.
Jedu.

 


5. Závěrem:
ti můj milý deníčku povím, jestli tě teda moc nezdržuji, jak ta vyjížďka dopadla.
Po 100 metrech se sakra vracím, bo mi umřel střed – skřípalo to jako stádo mrouzkajících koček. Nevadí, to bude stačit jen dotáhnout, pche, na tom nic není, za 10 minut pojedu.

 

Začnu od konce a při popisu opravy budu stručný – oprava trvala skoro 14 dní. Totiž nemaje správného nářadí jsem se chopil šroubováku, paličky, přiložil šroubovák do drážky, klepl paličkou do ruky, zařval, přes www objednal nářadí.

 

Nabuzen absákem z neježdění vyrážím konečně po výměně středu na tra. Vyloženě mi to jde, letos mám formu jako hrom. Však jsem se taky už bratru dávno přehoupl přes dobrých 2000 km a to není jen tak.

 

Na asfaltové rovince v pomalém tempu papám banán a usmívám se na balík silniček co mě předjíždí. Pomyslím si - jen si hoši jeďte, až ten banán proměním v útrobách na glykogen s oktanovým číslem na úrovni F1, tak vás předjedu v následujícím kopci.
V následujícím kopci jsem je nepotkal. Asi zahnuli do lesa a srabácky počkali až odjedu. Nezlobím se na ně, trochu velkorysosti mi neublíží.

 

Nástrahy dnešní trati jsem s naprostým přehledem a mně vrozenou lehkostí zdolal i se všemi těmi kameny, kořeny, důchodci a notnou asfaltovou vsuvkou. Jen 300 m před dojezdem domů mezi paneláky jsem přeskočil řídítka a zůstal jsem ležet před předními koly Škody Favorit, to když mi zase místo změny směru ustřelily přední škorpia. Řidič místo toho aby mi vynadal, tak mi nabízel pomoc. Asi jsem mu byl sympatický a rozpoznal ve mně budoucího šampióna.

 

Sprchuji se i s oblečením a ucpávám odpad bahnem. Až cho mě svým dotazem vytrhává z hlubokého zamyšlení, ve kterém stále ještě vybírám ideální stopu v posledním sjezdu a ptá se mně „tak co, kdes dneska byl?“
Já ji opáčím jakože ledabylým samozřejmým tónem „dnes jsem si dojel na Macochu, na tu propast“ (čti: takový jsem borec, takovou dálku!).
Ona, snažíc se být vtipná říká „a co?, sjel si to?“

 

Krucinál, no to se fakt nedá, kde má jeden nabrat sebevědomí na takový mezinárodní podnik?, co?!

 

Můj milý cyklodeníčku, pro dnešek už musím končit, ale až pojedu ten velkolepý závod, tak ti napíšu report jestli jsem vyhrál. Chceš?


 
images/palec_nahoru.gif12345images/palec_dolu.gif
images/ga_level.png 2.86   images/ga_count.png 764

Můj milý cyklodeníčku

TitulekAutorDatum
Kam se hrabe trénink s Pavlou :-)Miroslava Rýdlová11.12.2006 19:41:35
Zdarec.rock11.12.2006 11:12:35
images/line1.gifRe: Zdarec.Roman Palík11.12.2006 20:40:34
:)Aleš Gregor11.12.2006 10:38:06
voodoo zabereMiloš Zavřel11.12.2006 08:10:54







Š Bikebase.cz 2007 – Bikebase systém pro prezentaci závodníků a vyhodnocování výsledků s okamžitým zveřejněním na internetu. Právě nás tu je: 3
Autor projektu: Aleš Gregor, graphics: Michal Mach, coder: REDY TUGO images/rss.gif