o závodech

10.06.2008 - Robert Klepl

V sobotu 7.června se jel po osmé mladší brácha slavného závodu v běhu na lyžích - Patria Direct Jizerská 50. Páč máme Jizerky přímo nad nosem, rozhodli jsme se letos, na loňský popud Honzy, tohoto lehkého klání zúčastnit. Měl to být náš týmový závod, přijel i Marek z rovinatého Hradce. Jenže Olda musí v nové firmě kapitalisticky, možná přímo otrokářsky pracovat a tak bohužel odřekl účast. I tak už skoro chudák neví, jak kolo vypadá. Vlado tu má na návštěvě tatíka, a tak taky nejel. Ale nejel by i tak, že? Takže jsme jeli ve čtyřech + Honzův nadupaný bratránek Jirka. Prezentaci zvládli kluci už v pátek odpoledne a Honza mi hned volal, že se mi zítra nemůže nic stát (jak bývá pravidlem), protože mi nafasovali štastný startovní číslo. 777. Tak ho trochu zemním, že mně sedmičky přinášejí spíše smůlu.

 

Sobota ráno, je krásně, až vedro, to zas bude dneska prachu v očích a křečí v nohách. V půl deváte si dáváme spicha na Maliníku, všichni v týmovém dresu. Marek včera nasadil nové špalky (obráceně), mě to zase na zadku brzdilo moc, tak jsem ještě v pátek večer navštívil svého dvorního mechanika. Verdikt: přituhlej pístek. Spravilo to pročištění a pro jistotu podložka pod třmen. Markova kola se pro změnu ujímá Jirka a kutí až to těsně před startem dokutí. Rozjetí dnes nebude, ale říkáme si, že úvod vezmeme volně a v klidu. Lezeme si na konec třetí vlny a obhlížíme spolubojovníky v plátěných keckách, fotbalových dresech apod. a trochu nás to uklidňuje. Nějaká místa by jsme urvat měli.

 

Za minutku už ale startuje čelo peletonu, dvě minuty po půl desáté se rozjíždíme i my. Ještě jedno zbrždění u čipového koberce a pomalu se to roztahuje Bedřichovem vzhůru. První lehčí utahovák je hned na 2. kilometru, to stoupáme asfaltem na Královku (no vlastně po asfaltu nebo panelech to dnes bude především) a slabší kusy odpadávají už tady. Ale alespoň se těch zhruba 700 človíčků pěkně porovná a pojede se volněji. No než bude úplné místo, bude to ještě kousek trvat, zhruba po první občerstvovačku na 18 km na Maliníku. Tady se od nás taky odpojili Ti, co jeli pouze 26 km. Byli mezi nimi i tandemy s nevidomými spolujezdci. Jedno si to dokonce střihlo tu delší trať. Sice to byla technicky hodně lehká trať, ale dva bikové úseky se tu našli, takže klobouk dolů .

 

Následoval sjezdík po lesní cestě k České chalupě, „svoji“ zatáčku jsem jel poprvé po těch 5 letech od vmontování destičky do mého ramena. A jel jsem ji dnes hodně pomalu. Tady byl rychlejší možná i Marek. Při výjezdu z lesa na louku byl v zemi umístěn zákeřný kamenný žlab s hodně ostrými výčnělky. Měl jsem před sebou volno, tak jsem si hopsnul. Ale už zde bylo asi 8 bodačů. Bohužel se mezi ně přidal i Míla . Trochu ho to zdrželo, protože on, který pro nás v cejmlu vždy vozí snad všechny náhradní součástky, dnes neměl montpáky. Tady se náš tým poprvé výrazněji trhá. Honza je někde vpředu (zatím v nedohlednu) přede mnou, Marek a Míla s asi stejným odstupem za námi.
Na 20 km, je další pěkný lesní sjezdík a v jednom místě Honzu zahlédnu. Samozřejmě mi to nedá a protože je tu dost místa na předjíždění, než jsme zpět na silnici, jsem před ním. Poprvé a naposled.

 

foto/_0000059125.jpg
foto/_0000059127.jpg
Máme za sebou 24 km, teď už opravdu až na úsek před cílem samá placka na zemi a většinou černá. O to víc nám ale začíná stoupat vzhůru. Nejdříve okolo Javorového vrchu až nad Černou Nisu první 4km. U odbočky na Fojtku nás povzbuzují holky s dětmi, Pavlína i něco nafotila. Jirka tu i chvilku zastavuje, má na nás najeto. Honza má přede mnou náskok asi 30 metrů. Když se to rovná ujíždí mi, když se to utahuje, trochu stahuju. Pár minut za námi projíždí Marek a pak si myslí, že kousek za ním i Míla, protože holky opět povzbuzují. No Míla to prý ještě nebyl .

 

foto/_0000059126.jpg
Potom chvíli dolů pod Olivetskou a znovu 2 km prďák k Bílé kuchyni. Na mírnějším místě k druhému pití na Hřebínku mi Honza ujíždí definitivně. Teď mi bude dávat i z kopce, protože mi někam odešla zadní brzda. Já říkal, že na sedmičky nehraju. A přichází má neoblíbená místa, typické Jizerky. Stále v podstatě stoupáme až na 43km, ale jen mírně. Klasická místa pro švihaře, nic pro silovou jízdu. K tomu docela protivítr. Zde záleží i na taktice jezdců. A taky ochotě spolupracovat. To je někdy problém 3-( . Balík se nechá táhnout a pak Vás převálcuje. Naštěstí jsem si je od Krásné Máří udržel za sebou a v dalším pruďasu nad Tetřeví boudy nasazuju svoje tempo a docvakávám grupu přede mnou. Honzu už vidím na vršku. Asi. Dal mi 300m během necelých deseti kilometrů. Nechápu. A dá mi ještě víc. Teď se snažím vézt zase já. Honza má nějakého šílence taky před sebou. Marek na to má a do kopce ho prý nikdo nepředjíždí, takže si to tahá sám. Bohužel cenné minuty ztrácí, když to jde dolů. To přijde na řadu i tlačení. Dnes toho naštěstí tolik nebylo. O Mílovi agentury nic neuvádějí, ale vzhledem ke své zkušenosti a slušnosti, jede asi podobně jako my.

 

V této chvíli nás čeká ještě necelých 20 km, ale vítěz je už v cíli (Jarda Kulhavý - 1:59). Taky nechápu. Teď se trochu trápím, ale hecuje mě biker z Třebíče. 962, dík. Dokonce ho v stoupání na Rozmezí ještě dojedu a děkuju osobně. Teď už spolu jedem až k cíli. Kecáme a čeká nás teď trochu té odměny a klesáme si to skoro 7 kilometrů dolů. Cestou nám pořadatelé ještě postaví pár chuťovek, jako třeba mírná změna trati před Novou Loukou. Místo asfaltu pořádných 200 metrů na kašpara. Mě to ale svědčí a pár míst si ještě urvu. Bohužel v rovinách zase ztratím. To už ale projedeme poslední občerstvení před cílem, znovu na Maliníku, řádná stojka v asfaltu na závěr směrem na Wébrovku a pak už dolů kamenitýma serpentínama do Bedřichova. Máme před sebou poslední dva kilometry. Cestou předjíždíme svatbu na kolech, i s družičkami ve vozíkách. Tomu se říká oddanost cyklistice . Honza si myslí, že cíl je už na asfaltu, tak za to bere, ale ješte jedna perlička. 50 metrů ve svahu, který už většina z nás nezvládá. Honzu potupně předjíždí ročník 1942, mě zase třebíčák, který prý jezdí teprve druhým rokem na biku. Posledních pár set metrů do cíle na stadiónu v Bedřichově a máme to za sebou.
Jirka to zvládnul jen 14s před Honzou, oba se vešli do 190 místa. A dle Jirky, být trať o půl kiláčku delší, tak by ho Honza posekal. Mě nadělili asi 10minut, což je skoro 60 míst dozadu. Poté překvapil Marek, protože dorazil ve skvělém čase 3:15 a pobral místo v polovině pole, přesně 345. Když po něm chci zážitky z tratě, vypadne z něj, že to stále tak valil, že si vlastně nic nepamatuje. Mílu bohužel bodnutí posunulo více dozadu, než jsme zvyklí, ale i tak se s rezervou vešel do čtyřstovky.

 

Organizace v pohodě, občerstvovačky i s gulášem v cíli taky, trať pro mě osobně nic moc, ostatním se ale moc líbila. Prostě Jizerky, žádný čistý terének, ale každému lahodí něco jiného. Lidí tak akorát, žádné šarvátky na trati, ale pár sedřených pádů bylo. Jeli jsme i soutěž týmů a tam uzavíráme přesně polovinu, 14 z 28. Takže super. Večer jsme to u Honzy na Fojtce všechno znovu probrali a za rok asi znovu jedem.


 
images/palec_nahoru.gif12345images/palec_dolu.gif
images/ga_level.png 2.99   images/ga_count.png 767

„Šťastné“ sedmičky na 60km aneb Jizerská 50

TitulekAutorDatum







© Bikebase.cz 2007 – Bikebase systém pro prezentaci závodníků a vyhodnocování výsledků s okamžitým zveřejněním na internetu. Právě nás tu je: 3
Autor projektu: Aleš Gregor, graphics: Michal Mach, coder: REDY TUGO images/rss.gif