o závodech

28.05.2009 - Lucie Pouchová

Na rovinu se přiznám, že jsem od sebe nečekala žádné závratné výsledky. Mým cílem bylo pouze a jenom dojet. Do závodu jsem šla s handicapem – natažené cosi v kyčli. V práci nám totiž zavedli povinně ženský fotbal a od té doby to jde od desíti k pěti. No zkuste si představit ten kabaret, když tam já se svým metrákem cválám. Jedna kolegyně už skončila na neschopence. Další věc, která mě trápila, byla nedoléčená angína a s ní spojená léčba kodeinem. To jsou super medikamenty, po kterých se chce člověku akorát tak spát. Takže do Trutnova jsem se šla vypotit a vyšlapat.

foto/_0000085566.jpg

 

Po startu jsem se na vlastní kůži přesvědčila, že dnes žádné ryto neudělám. Nohy jak z kamene a jakmile jsem šla tepovkou přes 150, okamžitě se hlásila o slovo angína. Zkrátka a prostě na žádné velké ježdění to nebylo a to mě čekaly dva 25Km okruhy. Nakonec jsem se rozhodla, že mám-li být užitečná, udělám bráchovi domestika a dotáhnu ho zdárně do cíle. Závod jel už dvakrát a ani jednou ho nedokončil. Letos mu to nejezdí a plácá se na posledních místech. Bylo mi ho líto a nechtěla jsem, aby druhé kolo musel jet sám. Kladla jsem mu ale na srdce, že dnes musí dojet obě kola, ať se děje, co se děje. Jeli jsme totiž jen čtyři jezdci, kteří mohou být klasifikováni do týmové soutěže, takže to bylo důležité.

 

Hned v prvním stoupání se definitivně propadáme do posledního hloučku odpadlíků. Musím konstatovat, že brácha letos nemá formu, více jak půl roku netrénoval a na kole jezdí jen na závodech. Zajímalo by mě, jak si poradí se zbytkem sezóny, protože je čím dál tím víc na šrot. Za chvíli startovní pole uzavírámě my dva a jeden klučina. Ten klučina nám lezl fakt na nervy. Odlehčil si kolo tak, že sundal řetěz a přehazovačku. Kopce vybíhával a po rovinách použival kolo jako odstrkovadlo. Přesto byl rychlejší než my a nešlo ho dojet.

foto/_0000085567.jpg

 

Když jsme byli zhruba ve třetí čtvrtině prvního okruhu, začali nás míjet první závodníci, kteří už dokončovali. Jako první nás bral Hruška. Zaskočilo mě s jakou lehkostí vyjíždí stoupáky. Má neskutečnou fyzičku, vůbec nebyl zadýchaný a ještě k nám prohodil pár slov. Když člověk vidí takovou mašinu z kostí a masa, tak by nejradši zahodil svůj stroj. Když nás míjela nějaká další skupinka chrtů, brácha prohodil, že vznese protest, že ho vytlačili z dráhy. Jo, jo, to byl poslední moment, kdy měl ještě smysl pro humor.Byl čím dál tím víc v háji a ve tváři měl už výraz mrtvého Elvise.

 

Těsně před nájezdem do druhého okrohu mi brácha s kamenou tváří oznámil, že dál nejede. Prý že nemůže, závod na dvě kola je pro něj demotivující a navíc prý nemá nohu. Marná snaha, přesvědčit se nedal a trval na svém. Chvíli jsme na sebe štěkali, ale žádné plody to nepřineslo. Zase odstoupil! Utrhla jsem se a pokračovala dál sama. Z počátku jsem byla opravdu naštvaná, protože jsem se tak ocitla na trati úplně sama. Na občerstvovačce u nájezdu do druhého okruhu jsem zjišťovala stav, prý jsou všichni jezdci daleko přede mnou. Obsluha na čerpačce byla výborná. Odhadli mě správně. Jakmile mě zřeli, vybalili rovnou celou přepravku namazaných housek. Napakovala jsem si zadní futrál dresu a jela dál. Nejdřív jsem se pokoušela jet svižnější tempo, ale pak jsem si řekla, že to nemá smysl, že stejně nemám šanci nikoho dojet. Tak jsem opět zvolnila na pohodové tempo. Byl to hezký výlet a já si užívala trať.

 

Později se ke mně připojil pořadatel na motorce. To je zlé znamení. V ten moment mi bylo jasné, že jsem poslední. Nevím jak prvního jezdce, ale mě jakožto posledního takový doprovod vždy znérvózňuje. Vím, že se čeká jen na mě a já nechci zdržovat, je to moje ostuda. Přemýšlela jsem i nad tím, že se tomu chlapíkovi na motorce schovám, aby si myslel, že jsem ujela. Jenže pak jsem si to rozmyslela, mohl by si myslet, že jsem zbloudila a začal by pátrat. Prostě jsem se s tím musela smířit a v klidu si to dojet.

 

Do cíle jsem přijela skutečně poslední. Ale vzhledem k podmínkám a svým danným možnostem jsem byla s průběhem závodu nakonec spokojená. Žádná velká křeč, žádné honění, prostě pohodovka. Navíc se jel

foto/_0000085568.jpg
Trutnov v opačném směru, než tomu bylo loni. Musím říci, že to byl od pořadatelů dobrý nápad. Závod je tak jezdivější a je to menší trápení. Loni mi Trutnov nějak zvlášť nepadl do oka, ale letos se mi fakt líbil. Jen tak dál.


 
images/palec_nahoru.gif12345images/palec_dolu.gif
images/ga_level.png 2.77   images/ga_count.png 712

Trutnovská padesátka

TitulekAutorDatum
Čtivej článek ;-) 28.05.2009 18:54:38
images/line1.gifRe: Čtivej článek ;-)Lucie Pouchová29.05.2009 09:12:05
images/line4.gifimages/line1.gifRe: Re: Čtivej článek ;-) 29.05.2009 16:47:33







© Bikebase.cz 2007 – Bikebase systém pro prezentaci závodníků a vyhodnocování výsledků s okamžitým zveřejněním na internetu. Právě nás tu je: 13
Autor projektu: Aleš Gregor, graphics: Michal Mach, coder: REDY TUGO images/rss.gif