o závodech

14.07.2016 - Jiří Březina

Upřímně, ani se mi nechce psát o tomto etapáku, protože nedokážu zážitek popsat tak, aby byl dostatečně realistický. Závod, kterýmu „šéfuje“ Ing. Jan Kolaja (super komunikace při řešení zmatku kolem platby startovného, díky) a „trasuje“ Véna Hornych (co sjede a vyjede on, vyjede každej), je nutno zažít……..a zemřít. Vlastně ne, ještě je v Evropě Ironbike. Potom už teda zemřít.

 

foto/_0000124981.jpg
Pět let se na závod opředený až mysteriózní pověstí chystám a nevyšla by moje účast ani letos, nebýt paráka na 24 hodinovky, který nemohl do Náchoda (24hodinovka jedoucí se ve stejném termínu). Alespoň mi půjčil auto, ubytko pořešeno v Lechnově společně s Fajtovýma (Milan jakožto jeden z favoritů a stabilní účastník, od nějž jsem načerpal mnoho důležitých info, stejně jako od Verči a malého Kuby), doprovodem mi byl opět synátor Romes, jídla tuna, sypu taky, kola dvě, náhradní díly, vč. dresů a treter (kdybych svoje Diadory zrušil……..a zrušil). Som pripravený, vždy pripravený! Cíl – užít si pekla a dojet.

 

PROLOG, 12 km

 

Start formou časovky, mám vyjet před pátou, tak dáváme tréninkově s Romčem okruh……..on si užívá v obyčejných bermudech, moje tělo si užívá jehličí a písčité půdy, výjezdy se dají, sjezdy moc ne, peklo, třikrát na tlamu, na start se mi nechce……mami, já chci domů! Jeden kamarád si namele tak, že se stavuje za Verčou nalepit tejpy (další den padá znovu, odstupuje). Po startu v prvním stoupání doháním kluka, startujícího půl minuty přede mnou, na hraně prvního DH sjezdu stahuju dalšího a začíná mi být fajn, předem určené (tři) sjezdy si seběhnu (rychlejší, bezpečnější), zapomenu ale na skálu (v tréninku sjedu docela na pohodu), úlek, brzda, let, loktem líznu pískovec, polknu loka jehličí, nadám si do p..í, sedám, další padáky dávám (i za přispění fandícího Romesa a Verči) a docela spokojeně protínám cíl.
Večer padám do betle docela mimo….. Zítra prý nejt잚í etapa, dle slov Milana – nic parádnějšího jsem prý nejel…….blééééééé, mamííííí !!!

 

1. etapa Kleine Alpen, 90 km (http://www.mtbtrilogy.cz/cz/etapy#stage1)

 

Původních cca 80km bylo z důvodu „prudění“ Poláků prodlouženo o deset kilometrů, což nám neobvykle oznámil sám Véna. Větší část trati je situována na polské území, záruka nesjízdných cest, plácání do rukou dětských fanoušků, šílený šplhání, ničení všeho, co k ortodox bikingu patří. První tři sjezdy bez ztráty kytičky, ostatek peklo, od půlky křeče, slabost, zadek naklepanej, poslední kopec křeč a nucenej odpočinek s protřepáním svalů, čas přes šest hodin mluví za vše…….tělo po očistci, jídlo chutná, pivo taky, stroj v poho, Copan (Milan Fajt) super výsledek, počasí zatím parádní, ubytování a pan domácí super.

 

2. etapa The Best of Sudety, 72 km (http://www.mtbtrilogy.cz/cz/etapy#stage2)

 

Před startem etapáku mi bylo sděleno, že se jedná o nejlehčí etapu…..si někdo dělá prdel, ne? Ne. Byla nejvíc jezdivá, a to se jednalo o nejt잚í pasáže nejt잚ího mtb maratonu u nás – Rallye Sudety. Kdo zná, ví o čem je řeč. Vše sjeto (vyjma Hvězdy, sakra!), téměř vše vyjeto, fyzička dobrý, kopce bída (roky stejná písnička, tak nevím proč to tady píšu?!), bez křečí, umeocet na pořadu dne, sluníčko taky, nádherný výhledy, občas rozostřené potem řinoucím se po brýlích. V cíli docela spokojenost, zadek vydržel, kolo taky, tělo se dá snad do kupy. Jídlo, servis, relax, plnotučné pivko s Romčem a chrupec před posledním dějstvím (Cop říká, že t잚í než první etapa, tak já už fakt nevím….)

 

3. etapa Vraní hory, 76 km http://www.mtbtrilogy.cz/cz/etapy#stage3

 

Prý dlouho nahoru, hřebenovka mezi borůvkama, dolů, dlouho nahoru, zase hřebenovka mezi borůvkama, dolů, nahoru………nohy v ohni, na tempo zapomenout, hrubá síla, technika ovládání kola, modlení se za dobrý pružení. Jo, měli pravdu ti zkušení. Bikování po hřebenových stezkách, mezi borůvčím, po kořenech, kamenech znám poměrně dobře, ale v poslední etapě Trilogy to byla bolest. Z bolesti mě vytrhli pouze takový perličky, jako Vénova hláška při sjezdu z Mravenčí hory, kde serpetiny bylo rychlejší a snadnější sbíhat, než krkolomně jezdit: „……..to jsou serpentinečky, co?“ Nebo typická Vénovina……na závěr suchého závodu vložit nějakou sračku, např. v podobě tunýlku plnýho bahna, jehličí a šutrů. Paradoxně jsem v této etapě zajel svůj nejlepší výsledek. Na nějaký velký kochání to opět nebylo, ale místama jsem hodil okem z hřebenu……..paráda! A na to, že v noci lilo a šlehaly ohně z nebe, tak bylo na písčité půdě docela sucho. Navíc sluníčko, takže rozloučení s tímto nádherným závodem se vydařilo.

 

A co spolubydlící Milan Fajt, alias Copan? Jeho krátké postřehy po etapách, kdy se vesměs pohyboval na špici startovního pole, mě přesvědčovali o tom, že takovéto závody bolí všechny stejně, jen při jiné intenzitě šlapání. Copan je prostě dobrej a jsem rád, že jsme se opět setkali na pořádné bikové akci. Už teď vím, že při dobré konstelaci hvězd se na tomto závodě objevím opět. Jen doufám, že trasérem bude stále Véna Hornych……..a já zaslechnu zase nějakou tu jeho hlášku.

 

Výsledky moje:
http://www.sportchallenge.cz/cz/vybrat_zavod/vysledky?id_zavod=1616&id_startovne=161601&kategorie=M-V2

 

Výsledky Milanovi:
http://www.sportchallenge.cz/cz/vybrat_zavod/vysledky?id_zavod=1616&id_startovne=161601&kategorie=M-V1


 
images/palec_nahoru.gif12345images/palec_dolu.gif
images/ga_level.png 2.9   images/ga_count.png 427

MTB Trilogy, 3. - 6.7.2016, Teplice nad Metují

TitulekAutorDatum







Š Bikebase.cz 2007 – Bikebase systém pro prezentaci závodníků a vyhodnocování výsledků s okamžitým zveřejněním na internetu. Právě nás tu je: 35
Autor projektu: Aleš Gregor, graphics: Michal Mach, coder: REDY TUGO images/rss.gif