o závodech

28.06.2006 - Aleš Gregor

5 dní bez zajištění, s minimem věcí, bez předem určené trasy, sami za sebe jen s jediným společným cílem: Zažít něco neobvyklého, dobrodružného, přijímat výzvy a tím se odpoutat od všedního života. Jednoduché souvětí, které lidi řeší různými způsoby. Já si na to beru svoje kolo.

 

Vo co šlo/de/pude?
Objet republiku plus mínus po hranicích a nevynechat jediné pohoří v blízkosti. To je cílem epedice, která dostala název Idiot Trans Czech. Času bylo, je a bude vždycky málo a i s tim se počítá, takže vždy se dojede se tam, kam se dojede a domu vlakem. Příště dorazíme na místo posledního vrypu tlustýho pláště vlakem a pokračujeme dále… a tak dále. Dokud se nezastavíme před vlastním prahem.
Spí se v penzionech, cesta se domlouvá po cestě a večer před spaním. Není určeno žádné místo, kam máme dojet, není domluvené žádné ubytování… prostě jedeme a jedeme a v osm večer začneme hledat nocleh. Další den zase tak.
Součástí expedice je i neformální soutěž o Idiota – o toho co toho moc nepobral – soutěží se v tom, kdo bude mít nejmíň věcí.

 

foto/_0000011724.jpg
Kdo, kdy, kde.
Datum startu jsem vyhlásil asi měsíc před plánovaným výjezdem, takže jsem naverboval jen dva spolusouputníky. Přislíbena byla sice silnější nadšená účast, ale srabi odpadli s různejma chabejma výmluvama. Sice jen dva se chytli o to však to byli vypečenější a hodnotnější kusové do Idiota.
První tutovkou byl Michal Mach, grafik BB, co na kole jezdí druhym rokem a cyklistika ho celkem pohltila. Najíždí kilometry na ergáči, jezdí podle tréninkových plánů od renomovaných elitních trenérů a dodržuje i životosprávu – jí ty nechutný zběsilosti kterým se tenhle rok říká zdravá výživa, nevadí mu když není maso a pivánka dává jen zlehka – tvrdý nepije vůbec… no ale jinak príma kluk.
Druhým borcem je na severu čech celkem známej týpek Jarda Semík alias Semiš, nebo Semeňák. Týpek sice od pohledu nesnesitelný, v jádru však dobrý, místy velmi vtipný – jeho trefné narážky nás rozesmívali, nebo uráželi celou dobu a to v závislosti na koho byli zrovna cíleny. Prostě ideální parta. :)

 

foto/_0000011574.jpg
Takže, měli jsme na tu parádu 5 dní – od středy do neděle, s tim, že neděle bude jen lehká s přesunem na vlak. Plán samo nebyl, ale já jakožto zapřísáhlej lovec kilometrů, což mi bylo dáváno sežrat každý den asi tak 152635x, jsem chtěl dávat přes kilo denně – no a moc by se mi líbila etapa se 150 km a převýšením přes dva tisíce. Nakonec jsme dali necelých 450 kiláků a téměř 9000m převýšení. Ovšem nutno podotknout, že jsme se i dost nachodily. Cesty byli místy nesjízdné a to se považuju za v průměru lepšího technika. Lahůdkou byl přechod části Krkonoš, kde jsme kolo vlekli po šutrech směrem ke Sněžce asi 2 hodiny.

 

K věci:
Vezmu to pěkně po dnech. Zážitků bylo každý den nespočet a nerad bych Vás o něco ochudil. Budu se snažit bejt co nejstručnější, přesto to bude dost dlouhý a jelikoš o Vás vim, že jste netrpělivý a texty delší než jedny propozice zásadně nedočítáte až do konce, tak to rozdělím na několik menších porcí po dnech, aby jste z toho taky něco měli. :)

 

Středa:
Lužické hory + Luž + Hvozd
Ještědský hřeben + Ještěd
kus Jizerských hor

 

Čtvrtek:
Jizerské hory + Smrk

 

Pátek:
Krkonoše + Sněžka
Vyhodnocení soutěže o Idiota

 

Sobota:
Adršpach
Broumovské stěny
Jestřebí hory
Javoří Hory + Ruprechtický Špičák

 

Neděle:
Zrychlený přesun po asfaltu
Babičino údolí
Cesta vlakem dom.

 


Středa – je jí tam třeba. Aneb kdo měl pláštěnku měl stejně smůlu…

foto/_0000011569.jpg
Ve středu byl sraz na parkovišti u Panský skály v osm hodin. Semiš volal, že nestíhá a nám se to náramně hodilo – poladit pár věcí, připravit pití… no však to znáte pár minut k dobru bodlo.
Srazili sme se o půl devátý a Semiš se hned začal sháněl po drátku, kterym by si opravil kolo. Když sem uviděl jeho SiS řazení z konce minulýho století, obří batoh a klakson na řidítkách připomínající včelí úl, tak sem málem propadl panice. Kdybych ho neznal a nevěděl, že je schopnej to objet, tak ho tam snad nechám. Vyrazili jsme. Na Šébru se k nám připojil ještě Pavel Brabec, kterýho tady nebudu podrobněji představovat, protože by to mohli číst děti. Snad jen, že se mu přezdívá Brabčák, nebo Čamrák, zná ho většina cyklistický populace severních šech a všichni v Lese a je to hodný kluk a jeho duše je čistá.

 

foto/_0000011572.jpg
Prvnim naším cílem byl nejvyšší vrchol Lužických hor – překvapivě nesoucí název Luž. Není to nikterak těžko nahoruvyjezdivší kopec, ale už tam se ukázalo, že Brabčák nás chce utahat k smrti a nějak nepochopil celkovou koncepci akce – 5 dní na kole. No nakonec jsme plíce sebou na vrchol dotáhli pěkně uvnitř hrudních košů a mohl následovat lehký odpočinek s krátkým focením okolních hod a údolí.

 

foto/_0000011573.jpg
Další na řadě byl vrchol Hvozdu a hned při prvním sjezdu Mike prorazil a kluci odjeli – dorazili jsme je u hospody a už se točilo první pivko, pak druhý a cesta začla dostávat jasný směr a spád. Povzbuzeni silou dvou 13 nám Hvozd nepřišel ani tak vysoký. Lehký foto, šlehačková lázeň a hurá na libovej sjezd, kterejch je u Hvozdu několik – náš byl směrem k Libereckému Ještědu včetně přejezdu Ještědského hřebene, který by jedním z nejhezčích úseků na naší cestě.
Předtím ještě malá zastávka na oběd v Petrovicích, kde jsme prozíravě u škopku přečkali krátkou bouřku z horka. A pak opět kaše až k hřebenu, kde jsme se s Mikem v jednom místě nedopatřením odtrhli. V domnění že borci chytli defekt jsme pomalu jeli napřed k Ještědu a furt zpomalovali, ale kluci nikde. Zpátky se nám nechtělo, mě se rozbil mobil a Michal ještě neměl na kluky číslo a tak, že na ně jako počkáme v sedle u pivka. Tam nás ale překvapil ležící Semiš. Kluci si na hřebenu drobátko zkrátili cestu – resp. objeli hřeben po asfaltu, takže jsme na ně čekali celkem zbytečně. Čamry už byl asi na hoře, tak jsme vyrazili za ním. Hned dole nás dojeli bráchové Plašilové z Kooperativy, tak jsme po cestě pěkně pokecali a probrali pár novinek.

 

foto/_0000011608.jpg
S narůstajícími metry ale nějak docházela slova a ke konci už i dech…:) Jo Ještěd je pěknej kopec, kor když si ho hodíte zkratkou po šutrech. Na hoře se kluci Plašilové odpojili a hádejte co měl na stole Čamry, když jsme ho našli? JJ půllitr a nebyl zrovna plnej. Zhodnotili jsme počasovou situaci – lehký zvýšení proudění vzduch spojené s drobnými kapkami velikosti mexického dolaru, nás na chvilku uvrtalo do nepohodlných křesel restaurace a další pivko bylo na cestě. Servírka po chvíli nebyla schopná reagovat na naše vtipné poznámky, lichotky a zcela jednoduché objednávky. Nedostalo se nám tedy ani čerstvých jahod, ani čisté vody do bidonu, dokonce skoro nedošlo ani k placení… byla zmatená natolik, že jí Čamrák musel dát celkem vysoké dýžko, aby se vůbec hnula od našeho stolu… :)

 

foto/_0000011584.jpg
Pak přišlo rozuzlení Brabčákova pekelného tempa – ten šibal totiž expedici opouští a jede noční jízdou k domovu… Další cestu směrem do jizerských hor, tedy absolvujeme jako tříčlenná grupa. Sjezd z Ještědu po Ještědských pláních byl excelentní kousek a nasytil nás prožitky natolik, že průjezd Libercem na nás ani nestačil zanechat následky a už jsme za ZOO vjížděli opět do lesa a mastili do Jizerek. S časem to bylo tak akorát – Semiš měl vybranou jednu chatu, na kterou by se dalo dojet tak kolem osmý hodiny večerní, takže jsme do toho šlápli a dali se na výživnej výšlap hore, aby jsme to pěkně stihli.

 

foto/_0000011612.jpg
Obloha byla ale zřejmě proti. Během chvilky se zatáhlo a začlo nechutně cedit. Nechutnej ceďák se změnil v průtrž mračen, následovaná kroupovou smrští bombardující naše helmetky a když jsme měli promočený úplně všechno i pod pláštěnkama a ze stromů, pod kterýma jsme hledali útočiště, crčelo víc vody než z oblohy, rozhodlo se pokračovat v jízdě. Propadl jsem depresi a začal se hlasitě smát... kluci to naštěstí neprokoukli a mysleli si, že se mi to počasí líbí a že sem veselej. Totál promočený jsme dorazili do Bedřichova, ale Semiš mumlal něco o výborný boudě za 130 s polopenzí asi 3 kilometry daleko. Z oblohy už necrčely souvislý provazy, ale jen jednotlivý kapky, takže jsme souhlasili a vydali se vstříc tý pohádce. Už nevim jak se ta hospoda jmenovala, ale měli tam úplně plno – nějaký haranti nám vyfoukli večeři, pití, spaní, ale hlavně sucho a teplo.
Na Majka začla přicházet krize. Semiš navrhl další postup na Smědavuu. Prej téměř rovina – za hoďku sme tam. To bude tak devět, tam nás určitě ubytujou, je to vyhlášená hospoda a výborná kuchyně. JJ na Majka dolehá krize, odjíždíme mu - zastavuje a asi si povídá s jablkem. Když se k němu vrátím, rozhovor ukončuje s tim, že už mu je líp. Z rovinky se vyklubala slušná pahorkatina a cesta po panelech příjemně utíká, krize přichází na mě. Drobátko hlaďák, ale dá se ještě jet a u toho občas prohodit pár slov s optimistou Semišem, kterýho nevyvádí z dobré nálady ani fakt, že slunce zapadá a my jsme totál promočený na Jizerskym hřebenu a u sebe nemáme krom peněz, několika nejnutnějších cyklooděvů a kol, vůbec nic. Chvíli ho podezřívám, že si veze spacák a stan, ale než se dokáže moje podezření dostatečně rozvinout přijíždíme k osvětlené Smědavě – beru za kliku a…. zavřeno. Ťukáme, klepeme se zimou a máváme na personál za oknem. Krátká odpověď „Mluvil sem se šéfovou a bohužel Vás nemůžeme ubytovat“ ve mně probouzí ironický úsměv. Semiš má i přes zapadlé slunce v kapse plán C. Pojedeme na Pešákovnu – opět prý po rovině a není to ani moc daleko, pro případ nám vysvětluje i plán D, který zahrnuje sjezd do nějakého města a ubytování v hotelu… ostatně tento plán jsme si uschovali i pro následující dny.
foto/_0000011613.jpg
21.30 - Bystřejší z vás pochopili že se nejedná o kosmické datum ale čas.
Zlatá Pešákovna, aneb jak hodní a pohostiní lidé na horách žijí… jeďte tam, udělejte jim tržbu, zachránili nás před jistou smrtí, teplou vodu, večeři i lože nám uchystali.
Fakt, že po tom smažáku měl Semiš druhej den slušnou sračku a v noci šel dvakrát telefonovat, jen potvrzuje, že je lepší ubytovat se trochu dřív, aby si člověk s labilnim žaludkem zatíženym celodením pojídáním tyček a tatranek mohl vybrat co si dá k večeři a né to co zbylo. Ostatně s časem ubytování a tím pádem i výběrem jídla to bylo velice veselé v podstatě každý den.

 

Takže čtvrtek zase příště… :)

 


 

Stránky výletu - ostatní články

 


 

Fotky ze středy:


foto/thumb/0000011568.jpg
Na parkovišti u Panské skály - Prácheň u Kamenického Šenova
foto/thumb/0000011569.jpg
Semiš ladí kolo drátem
foto/thumb/0000011570.jpg
Za Kytlicí směrem na Novou Huť je nový asfalt... pěkně to odsejpá i na silničce
foto/thumb/0000011571.jpg
Brabčák v Šébru v dálce Tolštejn
foto/thumb/0000011572.jpg
Luž - její vrcholky a nejhlubší údolí...
foto/thumb/0000011573.jpg
Mike a jeho první defekt
foto/thumb/0000011574.jpg
Čamry ve svym živlu
foto/thumb/0000011575.jpg
Radost z cesty - smět Hvozd
foto/thumb/0000011576.jpg
Čamry nám házel klacky pod nohy
foto/thumb/0000011577.jpg
A pak šel zkratkou
foto/thumb/0000011578.jpg
Poslení asfalt před Hvozdem
foto/thumb/0000011579.jpg
krásná horská architektura podtržená vkusnou zahradní expozicí
foto/thumb/0000011580.jpg
Hrana na Hvozd - tudy se jede dolu Malevil - v dálce Čamry
foto/thumb/0000011581.jpg
Hrana na Hvozd - tudy se jede dolu Malevil - v dálce Mike
foto/thumb/0000011582.jpg
Čamry těsně pod vrcholem Hvozdu
foto/thumb/0000011583.jpg
Mike tahá z posledního - Hvozd je fuška ať to jedeš odkudkoliv
foto/thumb/0000011584.jpg
Čamryho pochoutka
foto/thumb/0000011585.jpg
Hvozd :)
foto/thumb/0000011586.jpg
No jednoho je až dost - dva už by byli fakt moc.
foto/thumb/0000011587.jpg
V Petrovicích výborně vařej a schovali sme se tu před deštěm
foto/thumb/0000011588.jpg
Smažák - ještě se na něj Semiš v noci podívá...
foto/thumb/0000011589.jpg
Drsnej kocour
foto/thumb/0000011590.jpg
a lýže...
foto/thumb/0000011591.jpg
Čamryho vytříbený styl
foto/thumb/0000011592.jpg
kousek za Petrovicema směrem Ještěd
foto/thumb/0000011593.jpg
A v tomhle se jede
foto/thumb/0000011594.jpg
foto/thumb/0000011596.jpg
foto/thumb/0000011597.jpg
foto/thumb/0000011598.jpg
foto/thumb/0000011599.jpg
foto/thumb/0000011600.jpg
foto/thumb/0000011601.jpg
foto/thumb/0000011602.jpg
foto/thumb/0000011603.jpg
foto/thumb/0000011604.jpg
foto/thumb/0000011605.jpg
foto/thumb/0000011606.jpg
foto/thumb/0000011607.jpg
foto/thumb/0000011608.jpg
foto/thumb/0000011609.jpg
foto/thumb/0000011610.jpg
foto/thumb/0000011611.jpg
foto/thumb/0000011612.jpg
foto/thumb/0000011613.jpg
foto/thumb/0000011614.jpg
foto/thumb/0000011615.jpg
foto/thumb/0000011616.jpg
foto/thumb/0000011617.jpg
foto/thumb/0000011618.jpg
foto/thumb/0000011620.jpg
foto/thumb/0000011665.jpg
foto/thumb/0000011724.jpg
 
images/palec_nahoru.gif12345images/palec_dolu.gif
images/ga_level.png 2.94   images/ga_count.png 1499

Tisíc a jedno dobrodružství - Idiot Trans Czech 2006 part jedna

TitulekAutorDatum
MapySemi29.06.2006 11:23:49
images/line1.gifRe: MapyAleš Gregor29.06.2006 11:37:11
PešákovnaVladislav Lepšík29.06.2006 10:11:51
images/line3.gifRe: PešákovnaLeoš Bogar29.06.2006 12:08:10
images/line1.gifRe: PešákovnaAleš Gregor29.06.2006 11:11:39
pokračování?ondra29.06.2006 09:31:14
images/line1.gifRe: pokračování?Aleš Gregor29.06.2006 09:37:18
images/line4.gifimages/line1.gifRe: Re: pokračování?ondra29.06.2006 19:22:22
BrašnySemi29.06.2006 08:43:51
images/line3.gifRe: BrašnyPavel Kozlík29.06.2006 10:42:21
images/line1.gifRe: BrašnyMichal Mach29.06.2006 08:48:15
Skvělá akcePavel Kozlík29.06.2006 08:17:24
images/line3.gifRe: Skvělá akceAleš Gregor29.06.2006 09:55:25
images/line4.gifimages/line1.gifRe: Re: Skvělá akcePavel Kozlík29.06.2006 17:25:10
images/line1.gifRe: Skvělá akceAleš Gregor29.06.2006 09:33:36
images/line4.gifimages/line1.gifRe: Re: Skvělá akceVladislav Lepšík29.06.2006 14:16:56
images/line4.gifimages/line4.gifimages/line1.gifRe: Re: Re: Skvělá akceAleš Gregor29.06.2006 15:26:59







© Bikebase.cz 2007 – Bikebase systém pro prezentaci závodníků a vyhodnocování výsledků s okamžitým zveřejněním na internetu. Právě nás tu je: 7
Autor projektu: Aleš Gregor, graphics: Michal Mach, coder: REDY TUGO images/rss.gif